Vzor - Smlouva o tichém společenství

15.2 Vzor Smlouvy o tichém společenství


Smlouva o tichém společenství

uzavřená podle § 673 a násl. obchodního zákoníku mezi těmito smluvními stranami:



1) Podnikatel

Název: Argentina s.r.o.

Sídlo: Brno, Černá 347/1, PSČ 102 00

Identifikační číslo: 27083419

Tel.: 777/123456

E-mail: obchod@argentina.cz

Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Praze, oddíle C, vložce 94250,
jednající prostřednictvím jediného jednatele společnosti, pana Jaroslava Šilhavého, narozeného dne
23.02.1973, bytem Zastávka u Brna, Englišova 255/3.


2) Tichý společník

Jméno: Ing. Rudolf Slaný, narozený 6.1.1938, bytem Blansko, Dolní 1190/39

Tel.: 605/444444

Email: slany@seznam.cz




I.

Předmět a účel smlouvy


1. Tichý společník se touto smlouvou zavazuje poskytnout podnikateli vklad do jeho podnikání a
podílet se na ztrátě společnosti v dohodnuté výši. Podnikatel se za to zavazuje vyplácet tichému
společníkovi podíl na zisku v téže výši.

2. Účelem smlouvy je investice tichého společníka do podnikání podnikatele a její zhodnocení a
současně zajištění zdroje financování pro podnikání podnikatele.



II.

Vklad tichého společníka


1. Tichý společník poskytuje podnikateli k jeho podnikání vklad tvořený peněžitou částkou ve
výši 40.000,- Kč, slovy: čtyřicettisíc korun českých.

2. Vklad bude splacen tichým společníkem na běžný účet podnikatele u Komerční banky a.s., č.ú.
1100/595383494 do patnácti dnů od data podpisu této smlouvy. Připsáním na uvedený účet přechází
peněžitý vklad do vlastnictví podnikatele.

3. Tichý společník není povinen nijak zvyšovat svůj vklad nad uvedenou výši ani doplňovat
tento vklad zmenšený případnou ztrátou z podnikání.


III.

Podíl tichého společníka na zisku a ztrátě


1. Podíl tichého společníka na zisku a ztrátě podnikatele činí 10% (slovy: deset procent)
z čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu nebo ze ztráty vykázaných
podnikatelem v účetní závěrce.


2. Podnikatel je povinen vyplatit tichému společníkovi podíl na zisku za uplynulý kalendářní
rok do třiceti dnů ode dne schválení účetní závěrky podnikatele, nejpozději však do 30. června
následujícího kalendářního roku.


3. Podíl na zisku bude vyplacen bankovním převodem na účet tichého společníka u Komerční banky
a.s., č.ú.: 1100/78398322 nebo jiným písemně dohodnutým způsobem. Pokud dojde k vyplacení podílu na
zisku v hotovosti, je tichý společník povinen podepsat potvrzení o převzetí odpovídající peněžité
částky.


4. Termín předpokládaného schválení účetní závěrky a první prognózu hospodářského výsledku
oznámí písemně podnikatel tichému společníkovi nejpozději do 14 dnů od skončení účetního období.
Schválení účetní závěrky a celý její obsah oznámí podnikatel písemně tichému společníkovi
nejpozději do 14 dnů ode dne jejího schválení.


5. Vklad tichého společníka se snižuje o podíl na ztrátě podle odst. 1 tohoto článku. Podíl na
ztrátě nemůže za celou dobu trvání tichého společenství přesáhnout výši vkladu tichého společníka.
Pokud je celý vklad vyčerpán na pokrytí ztráty podnikatele, účast tichého společníka na podnikání
zaniká.


IV.

Práva a povinnosti smluvních stran


1. Tichý společník se neúčastní na podnikání jinak než svým vkladem a výkonem práv přiznaných
mu touto smlouvou nebo zákonem. Vkladem tichého společníka nevzniká mezi podnikatelem a tichým
společníkem nová právnická osoba, ani účast tichého společníka na žádné právnické osobě.


2. Účast na podnikání opravňuje tichého společníka zejména k :

a) podílu na zisku podnikatele

b) nahlížení do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání

c) obdržení kopie účetní závěrky

d) vrácení vkladu po ukončení účasti tichého společníka na podnikání umenšeného o podíl na
ztrátě podnikatele


3. Z účasti na podnikání plynou pro tichého společníka zejména tyto povinnosti:

a) převést vklad na podnikatele ve stanovené lhůtě,

b) podílet se na ztrátě z podnikání,

c) zdržet se jakéhokoli chování, které by znemožnilo nebo ohrozilo předmět smlouvy

d) nezpřístupnit třetím osobám bez předchozího souhlasu podnikatele žádné informace týkající
se podnikatelské činnosti podnikatele, bez ohledu na to, zda se o nich dozvěděl v souvislosti
s touto smlouvou nebo jiným způsobem.


4. Podnikatel je povinen si vyžádat předchozí písemný souhlas tichého společníka k:

a) změně své právní formy nebo účasti na přeměnách obchodních společností

b) zastavení nebo omezení podnikatelské činnosti

c) jakékoli účasti na podnikání jiných právních subjektů, zejména pak ve stejném předmětu
podnikání

d) prodeji nebo pronájmu podniku nebo jeho části

e) jakémukoli poskytnutí zajištění závazků třetích osob

f) zcizení nemovitých věcí

g) uzavření dalších smluv o tichém společenství.


5. Pokud si podnikatel nevyžádá souhlas podle odst. 4 tohoto článku, je povinen zaplatit
tichému společníku smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. Tato smluvní pokuta nevylučuje uplatnění
nároku na náhradu škody, způsobené porušením smluvní povinnosti podle odst. 2 tohoto článku, ani se
nezapočítává na její výši.


6. Při úmrtí tichého společníka přecházejí práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy na
dědice.


7. Práva a povinnosti z podnikání vznikají vůči třetím osobám pouze podnikateli s výjimkou
případů uvedených v § 678 odst. 2 obchodního zákoníku.





V.

Doba trvání smlouvy


1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31.12.2012/neurčitou.

2. Účast tichého společníka na podnikání zaniká:

a) výpovědí, doručenou druhé smluvní straně nejpozději šest měsíců před koncem každého
obchodního roku / uplynutím doby na kterou byla sjednána

b) dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho smluvního vkladu,

c) ukončením podnikání, pro které byl vklad poskytnut

d) prohlášením konkurzu na majetek podnikatele nebo zamítnutím návrhu na prohlášení tohoto
konkurzu pro nedostatek majetku.

e) úspěšným dovoláním se zrušení závazků ze smlouvy soudem z důležitých důvodů podle § 679a
ObchZ.

f) z dalších důvodů stanovených zákonem pro zánik závazkových vztahů (zejména dohoda stran o
zrušení smlouvy a odstoupení při porušení smlouvy nebo zmaření účelu smlouvy)


VI.

Vyrovnání


1. Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vrácením peněžitého vkladu tichého společníka umenšeného o podíl na
ztrátě nebo zvýšeného o dosud nevyplacený podíl na zisku bankovním převodem na účet pro výplatu
podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikání.


VII.

Závěrečná ustanovení


1. Podnikatel prohlašuje, že v době uzavření smlouvy nemá smluvní vztah s jiným tichým
společníkem a ani vůči třetím osobám nemá závazky s dobou splatnosti kratší než 1 rok v součtu
převyšující 100.000,- Kč ani celkové závazky v součtu převyšující 500.000,- Kč.

2. Změny a dodatky této smlouvy vyžadují písemnou formu.

3. Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran.

4. Tato smlouva nabude účinnosti dnem, kdy bude podepsaná smlouva schválena rozhodnutím valné
hromady podnikatele a zápis o tomto rozhodnutí doručen tichému společníku. Tichý společník si
vyhrazuje právo odstoupit od smlouvy až do okamžiku, kdy nabude účinnosti, a to bez udání důvodu.


V Brně dne 1.12.2008


Jaroslav Šilhavý, v.r.
Rudolf Slaný v.r.

jednatel společnosti Argentina s.r.o.



15.2.1 Autorova poznámka ke znění vzoru


Tento vzor je připraven pro konkrétní modelovou situaci, kdy podnikatelem je společnost s ručením
omezeným a fyzická osoba. Smlouva je postavena tak, aby byla relativně vyvážená a sloužila jako
právní rámec investice a oprávnění, která poskytuje tichému společníku nad rámec zákonné úpravy
jsou zde uvedena právě k zajištění ochrany této investice. Veškeré identifikační údaje uvedené
v tomto vzoru jsou smyšlené a slouží čistě k demonstrativním účelům. Údaje vztahující se
k modelovému příkladu a místa která je třeba pro každou smlouvu přizpůsobit jsou odlišeny
kurzívou.

Bližší rozbor jednotlivých ustanovení a také jejich alternativní znění vhodné pro odlišné případy
je možno najít v komentáři, který je umístěn za text smlouvy. Smlouva omezuje i některá ustanovení,
která nemusí být nutně v textu obsažena, ale je zvykem je do smlouvy zahrnovat (např. důvody zániku
účasti na podnikání). Jsem si plně vědom teoretické nadbytečnosti těchto ustanovení (a proto jsou
také v komentáři označena jako přejímající zákonnou úpravu), ale ponechám je v souladu s rozšířenou
praxí tam, kde mají ilustrativní nebo návodný význam.

Jako žádný vzor, ani tento nemůže být připraven na všechny situace, které právní praxe přináší,
nicméně ve snaze jej učinit co nejvíce pružným připojuji na konci tohoto článku seznam
nejčastějších smluvních dispozic doplněný vzory takových ustanovení. Odkazy na tyto klauzule jsou
obsaženy v textu komentáře ve podobě výrazu „viz Dispozice X“.


15.2.2 Komentář k jednotlivým ustanovením vzoru

Úvodní ustanovení

Úvodní část smlouvy obsahuje klasické určení smlouvy a identifikaci smluvních stran prostřednictvím
obvyklých údajů.

Kromě identifikačních znaků jsou po vzoru obchodní praxe uvedeny také obvyklé kontaktní prostředky
– telefon a e-mail. Smlouva je však jinak stavěna podle zásady písemnosti dle českého práva a
telefonát nebo e-mail proto není zpravidla formou způsobilou vyvolat právní účinky, nýbrž jen
komunikačním kanálem.


I. Předmět smlouvy

Odst. 1

Do ustanovení o předmětu smlouvy nebude ve většině případů třeba zasahovat, neboť se jedná o
základní popis obsahu smlouvy.

Odst. 2

Výslovné uvedení účelu smlouvy je možné případně vynechat. Stanovený účel smlouvy může mít právní
význam v souvislosti s ust. § 356 obchodního zákoníku, která stanoví možnost odstoupit při zmaření
účelu smlouvy. Změna majetkových poměrů jedné ze stran nebo změna hospodářské situace se za zmaření
účelu smlouvy podle zákona nepovažuje.


II. Vklad tichého společníka

Odst. 1

Specifikace vkladu – peněžitý vklad je určen výší peněžité částky, nepeněžitý vklad je
vhodné určit popisem předmětu vkladu (individuálně nebo dle druhu a množství) a určením jeho
hodnoty (hodnotu vkladu určí přímo smluvní strany, není nutný posudek znalce apod.)

Odst. 2

Způsob předání vkladu – toto ustanovení nabývá na významu zejména pokud jde o
nepeněžitý vklad, kde je možné určit, zda přechází vlastnické nebo užívací právo ke vkladu.
V ostatních případech má význam spíše organizační a důkazní.

Je možné též uvést, že vklad již byl před podpisem předán.

Odst. 3

Parafráze režimu, který jinak vyplývá ze zákona, není teoreticky nutné uvádět.


III. Podíl tichého společníka

Odst. 1

Určení výše, kterou se tichý společník podílí na zisku a ztrátě tvoří spolu s určením
vkladu ekonomické jádro smlouvy. Výše podílu na zisku a ztrátě musí být dle § 673 odst. 1 ObchZ
stejná. Údaj lze vyjádřit v procentech nebo formou zlomku. Minimální ani maximální výše podílu není
stanovena. Kalkulace podílu z čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu je
obligatorní.

Odst. 2 a 3

Tato ustanovení stanoví pravidla pro výplatu podílu na zisku. Splatnost podílu je
převzata z dispozitivního § 676 ObchZ, je možné sjednat jinou splatnost i jinou četnost vyplácení
podílu, než 1x ročně. Výhoda navázání výplaty podílu na účetní závěrku tkví v tom, že je možné
využít údajů z této závěrky pro výpočet podílu. Pokud by bylo stanoveno jiné období, z nějž se
podíl na zisku počítá, je vhodné využít údaje z účetní závěrky ke kontrole již vyplacených podílů
po skončení kalendářního roku.

K doplnění předchozího odst. 2 je stanoven způsob výplaty podílu a to s ohledem na co
největší transparentnost a doložitelnost transakce.

Alternativní formulace splatnosti viz Dispozice 9.

Odst. 4

Cílem tohoto odstavce je zajistit tichému společníku co nejdříve informace o
skutečnostech rozhodných pro vyhodnocení zhodnocení jeho investice. Tato konstrukce je přizpůsobena
splatnosti podílu na zisku za kalendářní rok a jeho kalkulaci z údajů v účetní závěrce. Pokud je
použita jiná konstrukce výplaty podílu tichého společníka, je vhodné toto ustanovení přizpůsobit.

Odst. 5

Parafráze režimu, který jinak vyplývá ze zákona, není teoreticky nutné uvádět.



IV. Práva a povinnosti smluvních stran

Odst. 1

Toto ustanovení vyjadřuje povahu tichého společenství jako obligačního institutu
investiční povahy, který nezakládá právnickou osobu, ani povinnost tichého společníka se činnosti
podnikatele osobně účastnit. Textaci zpravidla nebude nutné žádným způsobem upravovat.

Odst. 2 a 3

Jde o sumarizaci práv a povinností tichého společníka. Obsahuje jednoduchou klauzuli povinnosti
mlčenlivosti. Rozpracovanější znění viz Dispozice 1.

Do čl. 4 je možné v rámci dalších odstavců vtělit řadu oprávnění a povinností tichého společníka,
mezi nimi například rozsáhlejší kontrolní oprávnění tichého společníka a informační povinnost
podnikatele – Dispozice 2 nebo případná spolurozhodovací oprávnění tichého společníka – Dispozice
3. Konkrétní rozsah práv tichého společníka v praxi bude hodně záviset na vztahu ekonomické
nadřízenosti, resp. podřízenosti smluvních stran a bude odrážet míru hospodářské nezávislosti
podnikatele.

Odst. 4 a 5

Obsahem tohoto odstavce je formulace rozhodnutí podnikatele, která jsou natolik
zásadní, že mohou výrazně ovlivnit postavení tichého společníka. Z tohoto důvodu jej smlouva
zavazuje vyžádat si souhlas tichého společníka. Použití ustanovení tohoto typu lze očekávat zejména
u vztahu se silnou ekonomickou převahou tichého společníka, neboť jde o silný zásah do
„svrchovanosti“ podnikatele. Presentované ustanovení obsahuje se zaměřuje skutečně spíše jen na
zásadní změny na straně podnikatele, další viz Dispozice 3.

Nevyžádání si souhlasu je sankcionováno smluvní pokutou.

Odst. 6 a 7

Parafráze režimu, který jinak vyplývá ze zákona, není teoreticky nutné uvádět.
S ohledem na významnost obsahu však podle mého tvoří integrální součást smlouvy.



V. Doba trvání smlouvy

Odst.1

První odstavec tohoto článku stanoví dobu trvání smlouvy – lze volit mezi dobou
určitou, kterou je také nutné uvést a dobou neurčitou.

Odst. 2

Toto ustanovení vyjmenovává důvody zániku účasti tichého společníka na podnikání,
přičemž z části vyjmenovává důvody uvedené v zákonné úpravě. Výpověď je přípustná pouze u smluv na
dobu neurčitou z důvodu kogentního charakteru ust. § 679 odst. 1. Smlouvy uzavřené na dobu určitou
pak mohou zaniknout také uplynutím doby na kterou byly sjednány. Blíže k možnostem smluvní úpravy
zániku smlouvy viz Dispozice 10.


VI. Vyrovnání

Obchodní zákoník výslovně neurčuje lhůtu pro vrácení vkladu tichého společníka, je proto vhodné ji
sjednat ve lhůtě.

K předejití případných potíží považuji za vhodné uvést také způsob vrácení vkladu. U peněžitého
vkladu připadá v úvahu bankovní převod, případně vrácení v hotovosti (pokud vklad nepřekračuje
limit pro hotové platby). U movitých věcí se zpravidla uvádí jako způsob vrácení věci a to jejím
předáním na stanoveném místě. Přešlo-li vkladem také vlastnické právo k věci, je předáním převedeno
zpět na tichého společníka.

U nemovitých věcí pak vyklizení nemovitosti doprovázené také zpětným převodem vlastnického práva
prohlášení, pokud bylo sjednáno že po dobu trvání smlouvy se nemovitost stává majetkem podnikatele,
toto však je velmi nepraktické a u nemovitostí bývá vkládáno zpravidla jen užívací právo.

U peněžitých vkladů nečiní zkrácení vkladu o výši podílu na ztrátě problém, jde o prosté odečtení
výše podílu od částky vkladu. To ovšem není možné u vkladů nepeněžitých. Pro tyto případy
doporučuji do smlouvy výslovně uvést způsob kompenzace podílu na ztrátě – v úvahu přicházejí dva –
povinnost tichého společníka uhradit podíl na ztrátě v penězích proti vrácení jeho vkladu nebo
prodejem předmětu vkladu postupem stanoveným ve smlouvě a následně krytí podílu na ztrátě z jeho
výnosu – případný přebytek se pak vrací tichému společníkovi. Druhé řešení připadá v úvahu jen,
pokud je předmět vkladu právně způsobilý k prodeji.


VII. Závěrečné ustanovení

Odst. 1.

Tento odstavec se zabývá závazky podnikatele vůči třetím osobám. První část textu uvádí do smlouvy
informaci podnikatele o tom, že nemá jiného společníka. To ovšem podnikateli nebrání, aby s ním
neuzavřel smlouvu později – zde je třeba vidět vazbu na čl. V odst. 4, pís. g), smlouvy, které
k uzavření další smlouvy o tichém společenství vyžaduje písemný souhlas tichého společníka. Na
takovéto případy myslí také výluční klauzule (dispozice 4), kterou lze první část tohoto ustanovení
případně nahradit.

Další část textu se pak věnuje zadlužení podnikatele a snaží se chránit tichého společníka před
mylnými informacemi o solventnosti podnikatele, které mu mohly být poskytnuty a které mohou mít
zásadní vliv na ekonomickou úvahu stojící v pozadí uzavření smlouvy.

Takováto ustanovení bývají někdy sankcionována smluvní pokutou, neboť prokázat vznik škody a její
příčinnou souvislost s porušením této klauzule je takřka nemožné.

Odst. 2.

Smlouva se pohybuje v režimu obchodního práva, uplatní se § 272 odst. 2 ObchZ a je tedy třeba
výslovně uvést, že má být zachován požadavek písemné formy i pro změny smlouvy.

Odst. 3.a 4.

Ustanovení o platnosti a účinnosti smlouvy - tato verze zohledňuje situaci, kdy podnikatelem je
společnost, která podle obchodního zákoníku musí uzavření smlouvy o tichém společenství schválit
rozhodnutím valné hromady (akciová společnost a společnost s ručením omezeným).

Alternativou k odst. 4. může být toto znění pro případ, kdy byl získán předběžný souhlas valné
hromady: Tato smlouva byla schválena rozhodnutím valné hromady podnikatele dne 22..11.2008, které
tvoří přílohu této smlouvy.

Pro případy, kdy smlouvu valná hromada podnikatele neschvaluje je vhodné odst. 3. a 4. nahradit
touto textací: Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran. Dále následuje již
jen obvyklé udání místa a data a podpisy smluvních stran.




15.3 Nejčastější smluvní dispozice


Strany smlouvy často využívají dispozitivní úpravy a sjednávají si odchylný režim, případně
včleňují do smlouvy klauzule upravující otázky, o nichž zákon mlčí. V praxi můžeme vysledovat, že
se opakovaně objevují ve smlouvách ustanovení s obdobným obsahem, mezi nimi například následující
ustanovení (kurzívou jsou uvedena vzorová znění těchto klauzulí):


1) Povinnost mlčenlivosti - smluvní strany si sjednají vzájemnou povinnost mlčenlivosti o této
smlouvě a informacích, které získali v souvislosti s uzavřením smlouvy o tichém společenství, čímž
překlenují mlčení zákona v této otázce.

„Obě smluvní strany a osoby, které jednají jejich jménem při uzavření této smlouvy se zavazují, že
s výjimkou případů, kdy je jim zákonem stanovena informační povinnost, žádné třetí osobě
neposkytnou ani neumožní svou nečinností získat žádné informace o této smlouvě, ani žádné
informace, které se o druhé smluvní straně a její činnosti dozvěděly v souvislosti s touto
smlouvou. Obě smluvní strany jsou oprávněny sdělovat skutečnosti související s touto smlouvou
osobám zúčastněným na jejich činnosti (tj. zaměstnancům a členům svých orgánů) jen pokud je to
nezbytně zapotřebí k řádnému plnění jejich povinností a jen v nutném rozsahu. Obě smluvní strany
jsou povinny v písemné formě zavázat k mlčenlivosti všechny osoby, kterým informace o smlouvě
sdělí, a to v rozsahu stanoveném v první větě tohoto odstavce.“


2) Další kontrolní oprávnění a informační povinnost podnikatele – zákonný rozsah kontrolních
opatření může být dohodou stran významně rozšířen. Teoreticky přichází v úvahu i zúžení kontrolních
oprávnění, to však není příliš obvyklé ani účelné.

„Podnikatel je povinen tichého společníka bezodkladně informovat o všech mimořádných událostech
týkajících se jeho podnikání a seznámit ho s hrozícími riziky. Za mimořádnou událost se považuje
jakákoli skutečnost přesahující rámec běžného každodenního chodu podniku, která má nebo může mít
nezanedbatelný vliv na činnost podnikatele, např. provozní havárie, těžký nebo smrtelný pracovní
úraz, zastavení nebo podstatné zpomalení provozu, ztráta významného obchodního partnera, stávka
zaměstnanců, ochromení dopravy, zničení, odcizení nebo zabavení většího množství hotových výrobků,
materiálu nebo polotovarů, zadlužení podnikatele, prohlášení konkursu, zahájení řízení o udělení
správní sankce, zahájení trestního řízení s představitelem podnikatele apod.“

„Podnikatel se zavazuje, že tichému společníku umožní kterýkoli pracovní den mezi 08:00 a 16:00
hodin na požádání nebo mimo tento časový úsek do 2 dnů od požádání, vstup do všech prostor, které
při své činnosti využívá a zajistí u svých zaměstnanců a dalších osob veškerou k tomu potřebnou
součinnost.“

„Tichý společník je oprávněn sám nebo v zastoupení provádět přímo na místě kontrolu veškeré
provozní činnosti podnikatele po technické, organizační, administrativní i právní stránce a na jeho
žádost mu do 2 dnů od požádání musí být poskytnuta veškerá vyžádaná technická dokumentace
používaných strojů, dokumentace organizační struktury podnikatele, kontroly kvality, produktivity
výroby, analýzy trhů, podklady pro managerské rozhodování apod., dále pracovní smlouvy zaměstnanců,
účetní dokumentace, obchodní korespondence, všechny smlouvy (v současnosti platné, neplatné i
teprve navrhované) a veškerou další dokumentaci vztahující se k podnikání.“

„Tichý společník je oprávněn přímo kontaktovat zaměstnance podnikatele a další jemu podřízené osoby
a požadovat od nich odpovědi na jakékoli otázky týkající se činnosti podnikatele a jejich pracovní
nebo obdobné činnosti. Podnikatel je povinen zajistit úplnou součinnost těchto osob.“


3) Spolurozhodovací oprávnění - dalším rozšířením oprávnění tichého společníka je stanovení
povinnosti podnikatele vyžádat si k některým rozhodnutím předchozí souhlas. Zpravidla se jedná o
některá zásadní rozhodnutí, která by mohla ohrozit investici tichého společníka, pokud je však
podnikatel na tichém společníku existenčně závislý (např. proto, že vklad tvoří většinu obchodního
majetku), bývá okruh rozhodnutí vyžadujících jeho souhlas stanoven i velmi široce. Takovéto
ustanovení nesmí odporovat kogentním normám upravujícím postavení podnikatele, zejména ustanovením
ObchZ o jednání navenek za obchodní společnosti. Základním omezením, které musí tato ustanovení
respektovat je účinnost pouze mezi stranami (podnikatelem a tichým společníkem) a princip ochrany
třetích osob, které jednaly v dobré víře. Uvádím příklad velmi rozsáhlého omezení podnikatele.

„Podnikatel, resp. jeho příslušný orgán, je povinen předem vyžádat písemný souhlas tichého
společníka ke:

a) změně právní formy podnikání nebo účasti na přeměnách obchodních společností

b) zastavení nebo omezení podnikatelské činnosti

c) změně předmětu podnikání

d) účasti na obchodech mimo rámec předmětu podnikání

e) uzavírání smluv s hodnotou předmětu plnění převyšující 100.000,- Kč u smluv s jednorázovým
plněním nebo převyšující v součtu 500.000,- Kč za kterýkoli kalendářní rok u smluv s opakujícím se
plněním

f) nabytí nebo zcizení nemovitostí

g) poskytnutí či převzetí půjčky nebo úvěru

h) nabytí nebo zcizení jakékoli účasti na podnikání třetích osob, zejména účasti na
právnických osobách jako společník nebo člen družstva, nebo účasti jako tichý společník

i) prodeji nebo pronájmu podniku nebo jeho části

j) přebírání, přistoupení nebo zajištění závazků třetích osob

k) výrazné reorganizaci provozu podnikatele

l) uzavření smlouvy s dalším tichým společníkem.

V případě neudělení souhlasu nesmí podnikatel výše uvedené jednání vykonat. Neudělení souhlasu nemá
vliv na platnost právních úkonů, které učinil podnikatel vůči třetím osobám. Podnikatel je povinen
listiny zachycující písemný souhlas tichého společníka uchovávat po celou dobu své činnosti.“


4) Výluční klauzule – „podnikatel se zaváže, že neuzavře smlouvu o tichém společenství s třetí
osobou. Vhodné je též, aby prohlásil, že takovou smlouvu nemá ke dni podpisu již sjednánu.

„Podnikatel prohlašuje, že v době podpisu této smlouvy nemá uzavřenu smlouvu o tichém společenství
ani inominátní smlouvu s podobným obsahem se žádnou jinou osobou a zavazuje se, že po celou dobu
trvání této smlouvy neuzavře jinou smlouvu o tichém společenství ani inominátní smlouvu s podobným
obsahem a zachová výlučnost vztahů podle této smlouvy.“


5) Požadavek písemné formy i pro změny a zrušení smlouvy se ve smlouvách pravidelně objevuje
s ohledem na to, že právní vztahy ze smlouvy se řídí obchodním právem a použije se tak ustanovení §
272 odst. 2 ObchZ[51] umožňující měnit nebo rušit smlouvu bezformálně, není-li stanoveno jinak.
Taková situace ovšem vyvolává v praxi řadu problémů s dokazováním existence a doručení projevu
vůle[52]. Z důvodu snahy o dosažení vyšší právní jistoty je někdy (ovšem méně často) též požadováno
úřední ověření podpisu.

„Tato smlouva nebo její část může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran uzavřenou v písemné
formě. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny. Nesplnění těchto podmínek je důvodem pro relativní
neplatnost takové dohody.“


6) Smluvní pokuta - porušení výše uvedených povinností, zejména povinnosti vyžádat si
předchozí souhlas tichého společníka nebo nedodržení výlučnosti vztahu bývá sankcionováno smluvními
pokutami, které jsou pro tento účel praktické s ohledem na to, že lze jen velmi obtížně určit výši
škody způsobené tichému společníku porušením povinnosti podnikatele. Je zapotřebí při formulaci
dávat pozor na to, aby stanovením pevné částky smluvní pokuty nedošlo k limitaci náhrady škody nebo
započtení na její výši.

„Pokud si podnikatel ke svému jednání v rozporu se článkem XII této smlouvy nevyžádá předchozí
písemný souhlas tichého společníka, je povinen zaplatit mu jednorázovou smluvní pokutu ve výši
50.000,- Kč. Tato smluvní pokuta nevylučuje uplatnění nároku na náhradu škody, způsobené porušením
smluvní nebo zákonné povinnosti, ani se nezapočítává na její výši. Nárok na zaplacení smluvní
pokuty zaniká, pokud tichý společník jednání, které je v rozporu s čl. XII této smlouvy dodatečně
písemně schválil.“


7) Změny režimu vkladu – typicky půjde o klauzuli, která dispozitivní zákonný režim § 674
odst. 3 ObchZ mění tak, že přejde místo vlastnického práva k předmětu vkladu pouze právo vklad
užívat nebo naopak.


8) Lhůta pro vypořádání po zániku – se zrušením podpůrné zákonné lhůty 30 dní pro vypořádání
po zániku účasti tiché společníka novelizací ObchZ vyvstala potřeba tuto lhůtu upravit přímo ve
smlouvě a takováto ustanovení se stala její pravidelnou součástí.

„Podnikatel je povinen zcela provést majetkové vypořádání s tichým společníkem, zejména mu vrátit
vklad zvětšený o dosud nevyplacený podíl na zisku, resp. umenšený o podíl na úhradě ztráty,
nejpozději do 1 měsíce od zániku tichého společenství, bez ohledu na důvod zániku.“


9) Způsob a lhůta pro výplatu podílu na zisku – takovéto klauzule slouží ke stanovení jasných
pravidel pro výplatu podílu na zisku tak, aby v této ekonomicky podstatné oblasti existovala
jednoznačná dohoda stran a nebylo nutno subsidiárně vycházet z pravidel pro plnění uvedených
v ObchZ. Možné je také sjednat výplatu podílu na zisku prostřednictvím zálohových plateb, jejichž
zúčtování proti skutečnému hospodářskému výsledku podnikatele proběhne až po skončení účetního
období.

„Podnikatel je povinen vyplácet tichému společníku jeho podíl na zisku čtvrtletně, vždy zpětně za
tři uplynulé kalendářní měsíce a to nejpozději do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. První
podíl na zisku bude vyplacen nejpozději do 15. ledna 2009. Podíl na zisku bude vyplácen tichému
společníku bankovním převodem na účet č. 12974953/0100 vedený u Komerční banky, a.s.

Podnikatel není v daném čtvrtletí povinen vyplácet podíl na zisku, pokud nedosáhne dosavadní výše
nevyplaceného podílu na zisku zkráceného o případnou úhradu na krytí ztráty alespoň částky 10.000,-
Kč.“


10) Zánik smlouvy – ustanovení upravující zánik smlouvy jsou velmi časté. Vyskytují se nejčastěji
ve znění přebírajícím zákonné vymezení důvodů zániku účasti tichého společníka podle § 679 odst. 1.
Vzhledem k malému praktickému významu (pokud se působením času v důsledku novelizací zákona
nestanou odlišnými od jeho znění) se však jimi nebudeme nadále zabývat.

Dále může jít o ustanovení upravující způsob podání výpovědi a měnící délku výpovědní lhůty
(není-li stanovena jinak, platí ze zákona nejméně 6 měsíců před koncem kalendářního roku). Zákon
vhodně stanoví ve své podpůrné úpravě možnost výpovědi ke konci kalendářního roku, neboť to
zjednodušuje účetní problematiku podnikatele spojenou s ukončením tichého společenství uprostřed
účetního období. Lze tak doporučit sjednání možnosti výpovědi pouze ke konci roku nebo pokud se to
jeví příliš neflexibilní, tak ke konci čtvrtletí. Je třeba mít také vždy na paměti, že u smluv o
tichém společenství sjednaných na dobu určitou zánik výpovědí dohodnout nelze, neboť takové
ustanovení by bylo v rozporu s kogentním ustanovením § 679 odst. 1, písm. b) ObchZ.

Dalším často se objevujícím ustanovením je sjednání práva některé ze smluvních stran odstoupit od
smlouvy.

„Výpověď musí být učiněna v písemné formě a doručena druhé smluvní straně. Výpověď je účinná ke
konci kalendářního roku a doručena musí být nejméně 3 měsíce předem.“

„Pokud podnikatel poruší svou povinnost podle čl. X této smlouvy, je tichý společník oprávněn od
smlouvy písemným oznámením doručeným podnikateli odstoupit. Toto oznámení musí být odesláno
nejpozději do 30ti dnů ode dne, kdy se tichý společník o porušení smlouvy zakládajícím právo
odstoupení dozvěděl.“


11) Klauzule umožňující zachovat tiché společenství v případě vyčerpání vkladu tichého společníka
podílením se na ztrátě podnikatele. ObchZ spojuje s vyčerpáním vkladu tichého společníka zánik jeho
účasti na podnikání (kogentní § 679 odst. 1, písm. c). Většitna odborné veřejnosti se ovšem shoduje
na tom, že pokud je vklad doplněn na kladnou hodnotu, může být takto tiché společenství
prodlouženo.

“Před ukončením účasti dle odst. 2 písm. b) tohoto článku je podnikatel povinen předložit tichému
společnosti písemné zdůvodnění vzniklé ztráty spolu s rozborem podnikatelských záměrů na příští
léta. Tichý společník pak do třiceti dnů po doručení uvedených listin sdělí podnikateli, zda se
dále účastní na podnikání doplněním svého vkladu. Podnikatel má právo návrh na doplnění vkladu
písemně odmítnout nebo kceptovat. Marným uplynutím výše stanovené lhůty účast tichého společníka na
podnikání zaniká.”


12) Ustanovení upravující způsob vrácení vkladu po zániku tichého společenství, zejména pro
případy kdy je třeba vracet nedělitelný vklad umenšený o podíl na ztrátě.

„Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vrácením peněžitého vkladu tichého společníka umenšeného o podíl na
ztrátě nebo zvýšeného o dosud nevyplacený podíl na zisku bankovním převodem na účet pro výplatu
podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikání.“

„Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vyplacením hodnoty nepeněžitého vkladu tichého společníka v penězích
umenšené o podíl na ztrátě nebo zvýšené o dosud nevyplacený podíl na zisku bankovním převodem na
účet pro výplatu podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikání.“

„Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vrácením nepeněžitého vkladu tichého společníka do třiceti dnů od
zániku účasti na podnikání. Pokud byl vklad tichého společníka umenšen o podíl na ztrátě, je tichý
společník před vrácením nepeněžitého vkladu povinen uhradit podnikateli tento podíl na ztrátě
v penězích, podnikatel může vůči nepeněžitému vkladu uplatnit zadržovací právo, dokud není uhrazen
podíl na ztrátě. Pokud není podíl na ztrátě uhrazen do šedesáti dnů od ukončení účasti tichého
společníka na podnikání, je podnikatel oprávněn provést vyrovnání vyplacením hodnoty nepeněžitého
vkladu tichého společníka v penězích umenšené o podíl na ztrátě bankovním převodem na účet pro
výplatu podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikán. Pokud byl vklad
zvýšen o dosud nevyplacený podíl na zisku, je podnikatel povinen vyplatit tento podíl na zisku
tichému společníku bankovním převodem na účet pro výplatu podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů
od zániku účasti na podnikání.“



citováno z

Rigorózní práce na téma

Smlouva o tichém společenství

(Silent partnership contract)

Zpracoval: Mgr. Jaromír Kožiak

Akademický rok odevzdání: 2009/2010

zdroj