Brand - TM - Brand identity - Visual brand identity - Communication design
Creative Thinking - Kreativní myšlení
9 Tips For Brand Building With Web Design
here's some top tips for building your brand image
5 Tips on Developing an Online Brand Strategy For Your Business
1. Define product demographics Who will be ...
2. Tune into demographics' online portals ...
3. Create some demos Make a couple exampl ...
4. Ask customers Once you have a potenti. ...
5. Track results Once you have a brand s´. ...
Visit his blog at http://www.roysencio.com and ask for a free one hour consultation.
Play some games with words that match your brand. There is an often time that you would find a name that just goes well with the product you are selling.
Choose the right professional name. If you have a common name, like Jane Smith, you can start differentiating yourself by adding a middle initial every time you refer to yourself online.
14 Tips On How To Create A Good Brand Name
125 Tips for Building an Irresistible Brand
Branding Tips
It Looks Like a Toyota: Educational Approaches to Designing for Visual Brand Recognition
United Way Brand Identity Guidelines - pdf
Apple Brand Experience
Brand Management Process : Building Big Brands
Vision = Value: Linking Mission to Marketing
Visual brand identity - ppt
10 Tips to Developing a Cohesive Brand Online
SEO for Job-Seekers: 10 Tips for Building Your Brand and Being Found Online by Employers and Recruiters
Mobile App Design Starter Kit only $57
Brand identity - Free Online Library
Brand Identity Case Study
Tuesday, December 7, 2010
Sunday, December 5, 2010
web domain and
web domain and
Nikdo na světě neprodá víc domén než já, říká mladík
PRAHA Ve čtrnácti se vydal za investorem Michaelem Rostockem a řekl si o čtyři miliony dolarů na internetový projekt. Nedostal je. Tak si Jan Bárta rozjel svůj byznys. Dnes jeho firma královsky prosperuje a chce vstoupit na polskou burzu. Pětadvacetiletý Jan Bárta se na podnikání vrhl už v pubertě. Začínal s prodejem obrázků do mobilů, nyní vlastní přes 700 tisíc internetových ... více
Jan Barta: mít obrat jako Seznam je pro mě jasně definovaný cíl pro rok 2017
Jan Barta: Google legitimizoval doménový trh
Jméno Jan Barta
Přezdívka Ahyde
Živí mě prázdné domény
MFA web je klenotem mezi weby
Nikdo na světě neprodá víc domén než já, říká mladík
PRAHA Ve čtrnácti se vydal za investorem Michaelem Rostockem a řekl si o čtyři miliony dolarů na internetový projekt. Nedostal je. Tak si Jan Bárta rozjel svůj byznys. Dnes jeho firma královsky prosperuje a chce vstoupit na polskou burzu. Pětadvacetiletý Jan Bárta se na podnikání vrhl už v pubertě. Začínal s prodejem obrázků do mobilů, nyní vlastní přes 700 tisíc internetových ... více
Jan Barta: mít obrat jako Seznam je pro mě jasně definovaný cíl pro rok 2017
Jan Barta: Google legitimizoval doménový trh
Jméno Jan Barta
Přezdívka Ahyde
Živí mě prázdné domény
MFA web je klenotem mezi weby
Tuesday, October 19, 2010
What's the MOQ Wholesale Tips
What's the MOQ Wholesale Tips
Wholesale Suppliers. What's the MOQ? 'Wholesale Tips' series
Wholesale Suppliers. What's the MOQ? 'Wholesale Tips' series
Companies With the Highest Revenue Per Employee
Companies With the Highest Revenue Per Employee
Ranking tech companies by revenue per employee Matt Apr 21 2010
Top 25 by revenue per employee - 2006
What companies have the highest average revenue per employee?
Revenue Per Employee
NASDAQ-100 Revenue per Employee
High-impact firms drive growth.
10 Profitable Home Businesses
What Is a Revenue Per Employee?
Revenue Per Employee In Small Business
What size of companies are the most profitable?
Ranking tech companies by revenue per employee Matt Apr 21 2010
Top 25 by revenue per employee - 2006
What companies have the highest average revenue per employee?
Revenue Per Employee
NASDAQ-100 Revenue per Employee
High-impact firms drive growth.
10 Profitable Home Businesses
What Is a Revenue Per Employee?
Revenue Per Employee In Small Business
What size of companies are the most profitable?
Friday, October 15, 2010
Tepelná koule - Heat ball
Tepelná koule - Heat ball
HEATBALL
Žárovka - wiki Žárovka - Wikislovník Žárovka - navajo
Světelné zdroje – obyčejné žárovky
Incandescent light bulb
Jak vybrat žárovku LED aby se svým světelným tokem blížila 100W?
Němec vyzrál na zákaz EU. Staré žárovky prodává jako "topná tělesa"
Harmonogram ukončení prodeje žárovek
Fáze č. 1 - 1.9.2009 - ukončení prodeje všech matných žárovek se závitem E27 a čirých žárovek se závitem E27 s příkonem nad 80 W
Fáze č. 2 - 1.9.2010 - ukončení prodeje čirých žárovek se závitem E27 s příkonem nad 65 W
Fáze č. 3 - 1.9.2011 - ukončení prodeje čirých žárovek se závitem E27 s příkonem nad 45 W
Fáze č. 4 - 1.9.2012 - ukončení prodeje čirých žárovek se závitem E27 s příkonem nad 7 W
Fáze č. 5 - 1.9.2013 - zvyšování nároků na kvalitu
Fáze č. 6 - 1.9.2016 - všechny žárovky energetické třídy C
Úsporné žárovky - podvod ?
How Light Bulbs Work
HEATBALL
Žárovka - wiki Žárovka - Wikislovník Žárovka - navajo
Světelné zdroje – obyčejné žárovky
Incandescent light bulb
Jak vybrat žárovku LED aby se svým světelným tokem blížila 100W?
Němec vyzrál na zákaz EU. Staré žárovky prodává jako "topná tělesa"
Harmonogram ukončení prodeje žárovek
Fáze č. 1 - 1.9.2009 - ukončení prodeje všech matných žárovek se závitem E27 a čirých žárovek se závitem E27 s příkonem nad 80 W
Fáze č. 2 - 1.9.2010 - ukončení prodeje čirých žárovek se závitem E27 s příkonem nad 65 W
Fáze č. 3 - 1.9.2011 - ukončení prodeje čirých žárovek se závitem E27 s příkonem nad 45 W
Fáze č. 4 - 1.9.2012 - ukončení prodeje čirých žárovek se závitem E27 s příkonem nad 7 W
Fáze č. 5 - 1.9.2013 - zvyšování nároků na kvalitu
Fáze č. 6 - 1.9.2016 - všechny žárovky energetické třídy C
Úsporné žárovky - podvod ?
How Light Bulbs Work
Friday, July 23, 2010
Stock of Used Technology
Stock of Technology
The MachineStock.com trading platform was the FDM’s (Fachverband des Deutschen Machinen- und Werkzeug-Grosshandels e.V. – Trade Association of German Machine and Tools Wholesalers, registered association) reaction to the success of young companies that were mainly trading on the Internet. These so-called dot-coms themselves only partly originate from the used machine industry, but recently their virtual market places and portals had increasingly poached customers away from the long-established dealers. At the end of October 2000 the company LogoTech oHG in Werne was commissioned to develop a machine trading system.
APT Your partner in second hand metal machinery & used production lines for metalworking handling & equipement
aptint.com
WMW AG ist ein nationales und internationales Handelsunternehmen für neue und gebrauchte Werkzeug-und Blechbearbeitungsmaschinen sowie Industrieanlagen.
Our company WMW AG is a national and international trading company for new/used metal working, sheet metal working machines and beyond that industrial plants.
Stock Machinery
Every used machine sold by Headland undergoes a stringent inspection process that ensures quality, value and reliability.
PlasteMart.com
The MachineStock.com trading platform was the FDM’s (Fachverband des Deutschen Machinen- und Werkzeug-Grosshandels e.V. – Trade Association of German Machine and Tools Wholesalers, registered association) reaction to the success of young companies that were mainly trading on the Internet. These so-called dot-coms themselves only partly originate from the used machine industry, but recently their virtual market places and portals had increasingly poached customers away from the long-established dealers. At the end of October 2000 the company LogoTech oHG in Werne was commissioned to develop a machine trading system.
APT Your partner in second hand metal machinery & used production lines for metalworking handling & equipement
aptint.com
WMW AG ist ein nationales und internationales Handelsunternehmen für neue und gebrauchte Werkzeug-und Blechbearbeitungsmaschinen sowie Industrieanlagen.
Our company WMW AG is a national and international trading company for new/used metal working, sheet metal working machines and beyond that industrial plants.
Stock Machinery
Every used machine sold by Headland undergoes a stringent inspection process that ensures quality, value and reliability.
PlasteMart.com
Tuesday, June 1, 2010
Freelancer
Freelancer - práce na volné noze
A freelancer, freelance worker, or freelance is somebody who is self-employed and is not committed to a particular employer long term.
FreelanceSwitch Job Board: All Jobs
people per hour.com
noagenciesplease.com
Freelancers & Freelance Work
freelancer.co.uk
freelanceuk.com
freelancejobs.org
academicknowledge.com
iFreelance.com
Freelance Jobs Design Jobs Freelance Design Jobs Creative Jobs
More than 2,352,739 ads for you to find a home, job, car or vintage record anywhere in the UK
usesthis.com
ApartmentTherapy.com
Blog o podnikání na volné noze
1job.co.uk - Freelance-Designer
A freelancer, freelance worker, or freelance is somebody who is self-employed and is not committed to a particular employer long term.
FreelanceSwitch Job Board: All Jobs
people per hour.com
noagenciesplease.com
Freelancers & Freelance Work
freelancer.co.uk
freelanceuk.com
freelancejobs.org
academicknowledge.com
iFreelance.com
Freelance Jobs Design Jobs Freelance Design Jobs Creative Jobs
More than 2,352,739 ads for you to find a home, job, car or vintage record anywhere in the UK
usesthis.com
ApartmentTherapy.com
Blog o podnikání na volné noze
1job.co.uk - Freelance-Designer
Sunday, May 30, 2010
Friday, May 28, 2010
Inominátní smlouva nepojmenovaná, netypizovaná smlouva
Inominátní smlouva nepojmenovaná, netypizovaná smlouva
Co jsou to nepojmenované smlouvy a nač si dát při jejich uzavírání pozor
Při smluvní úpravě svých vzájemných práv a povinností nejsou smluvní strany - účastníci smluv a právních (závazkových) vztahů - omezeni jen na smluvní typy výslovně zákonem upravené. Účastníci určitého závazkově-právního vztahu tak mohou mezi sebou uzavřít nejen smlouvu tzv. typovou (typickou) jako je smlouva kupní, smlouva o dílo, nájemní smlouva a další, tedy smlouvu pojmenovanou, ale i smlouvu nepojmenovanou (tzv. inominátní, též netypizovanou).
Typovými smlouvami jsou tedy smlouvy v zákoně výslovně upravené, přičemž zákon také vymezuje, které podstatné (povinné) náležitosti daná smlouva musí obsahovat, aby se jednalo o příslušný smluvní typ. Kupř. nájemní smlouva na byt musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. (Tato smlouva musí mít písemnou formu.)
Jednotlivé smluvní typy se nerozlišují podle toho, jak je smlouva označena; rozhodující je obsah smluvního ujednání, jímž jsou vymezena práva a povinnosti účastníků. Možnost smluvních stran upravit obsah závazkového vztahu odchylně od zákona je omezena jen tehdy, zakazuje-li to výslovně zákon nebo vyplývá-li z povahy ustanovení zákona, že se od něj nelze odchýlit.
Smlouvou inominátní se naproti tomu míní smlouva, která není upravena v zákoně (např. občanském nebo obchodním zákoníku) jako jeden z typů smluv. Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zákonem zvláště upravena, taková smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu zákona. U nepojmenovaných smluv určují obsah (a název) smlouvy sami její účastníci, kteří si upraví vzájemná práva a povinnosti, jež tvoří obsah smlouvy, která je právním důvodem jejich vzniku. Teprve není-li v určité otázce účastníky nic smluveno, použijí se na závazkový právní vztah, vzniklý z nepojmenované smlouvy, analogicky ta zákonná ustanovení, která upravují závazkový právní vztah obsahem a účelem nejbližší. (K tomu viz aktuální rozsudek Nejvyššího soudu České republiky spis. zn. 33 Cdo 1977/2007, ze dne 9. září 2009, který je dostupný na internetové stránce soudu: www.nsoud.cz.)
Jako příklad nejčastěji v praxi uzavíraných nepojmenovaných smluv lze uvést např. smlouvy, jimiž je sjednáno právo zpětné koupě, opční právo, smlouvu o kauci, smlouvu o spolupráci atp.
Jako nepojmenovanou smlouvu nelze ovšem hodnotit tzv. smíšenou smlouvu, kdy jedna smlouva v sobě zahrnuje několik zákonem pojmenovaných smluvních typů (jako příklad lze uvést třeba smlouvu o koupi nemovitosti, zahrnující i smlouvu o zřízení věcného břemene - užívání bytu dosavadním vlastníkem). Taková smíšená smlouva se pak řídí ustanoveními zákona o všech smluvních typech, z nichž se skládá.
Autor: Richard W. Fetter
zdroj
3.4.5 Inominátní smlouvy
V praxi asi největším rivalem smlouvy o tichém společenství jsou inominátní smlouvy podle § 269
odst. 2 ObchZ, které nabízejí vítanou možnost „ušít smlouvu na míru“ bez omezení kogentními
ustanoveními o určitém smluvním typu. Toto řešení je velmi pružné, ale zároveň na náročné na
zpracování, neboť není k dispozici podpůrná zákonná úprava, o kterou by bylo možné se jednoduše
opřít.
Takovou to smlouvu je tedy třeba zpracovat velmi pečlivě s ohledem na možnou neurčitost obsažených
závazků a je vhodné vyjádřit v ní jednoznačnou vůli stran být vázán inominátní smlouvou, aby bylo
zřejmé, že nejde o existující smluvní typ. Inominátní smlouva také musí pomýšlet na všechny
situace, které mohou potenciálně nastat za trvání smlouvy, neboť v případě, že není ve smlouvě něco
upraveno, nelze na ni v obchodním právu podpůrně použít ustanovení o některé pojmenované smlouvě
(nicméně obecná část závazkového práva je aplikovatelná).
Mezi důvody, proč se v praxi inominátní smlouvy někdy prosazují na úkor tichého
společenství patří někdy snaha obejít povinnost tichého společníka podílet se také na ztrátě
podnikatele, vyloučit možnost vyčerpání jeho vkladu, zakotvit hlubší vztah mezi tichým společníkem
a podnikatelem nebo vyloučení nástupu ručení tichého společníka vůči třetím osobám.
V této souvislosti je třeba si také uvědomit, že podle charakteru smluvních stran by takováto
smlouva mohla případně být též nepojmenovanou smlouvu podle § 51 ObčZ.
zdroj
Přípustnost inominátních a smíšených smluv v českém právu soukromém
Mgr. Karel Kudrna, Ostrava
Příspěvek byl publikován v Právních rozhledech 11/2001
Co jsou to nepojmenované smlouvy a nač si dát při jejich uzavírání pozor
Při smluvní úpravě svých vzájemných práv a povinností nejsou smluvní strany - účastníci smluv a právních (závazkových) vztahů - omezeni jen na smluvní typy výslovně zákonem upravené. Účastníci určitého závazkově-právního vztahu tak mohou mezi sebou uzavřít nejen smlouvu tzv. typovou (typickou) jako je smlouva kupní, smlouva o dílo, nájemní smlouva a další, tedy smlouvu pojmenovanou, ale i smlouvu nepojmenovanou (tzv. inominátní, též netypizovanou).
Typovými smlouvami jsou tedy smlouvy v zákoně výslovně upravené, přičemž zákon také vymezuje, které podstatné (povinné) náležitosti daná smlouva musí obsahovat, aby se jednalo o příslušný smluvní typ. Kupř. nájemní smlouva na byt musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. (Tato smlouva musí mít písemnou formu.)
Jednotlivé smluvní typy se nerozlišují podle toho, jak je smlouva označena; rozhodující je obsah smluvního ujednání, jímž jsou vymezena práva a povinnosti účastníků. Možnost smluvních stran upravit obsah závazkového vztahu odchylně od zákona je omezena jen tehdy, zakazuje-li to výslovně zákon nebo vyplývá-li z povahy ustanovení zákona, že se od něj nelze odchýlit.
Smlouvou inominátní se naproti tomu míní smlouva, která není upravena v zákoně (např. občanském nebo obchodním zákoníku) jako jeden z typů smluv. Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zákonem zvláště upravena, taková smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu zákona. U nepojmenovaných smluv určují obsah (a název) smlouvy sami její účastníci, kteří si upraví vzájemná práva a povinnosti, jež tvoří obsah smlouvy, která je právním důvodem jejich vzniku. Teprve není-li v určité otázce účastníky nic smluveno, použijí se na závazkový právní vztah, vzniklý z nepojmenované smlouvy, analogicky ta zákonná ustanovení, která upravují závazkový právní vztah obsahem a účelem nejbližší. (K tomu viz aktuální rozsudek Nejvyššího soudu České republiky spis. zn. 33 Cdo 1977/2007, ze dne 9. září 2009, který je dostupný na internetové stránce soudu: www.nsoud.cz.)
Jako příklad nejčastěji v praxi uzavíraných nepojmenovaných smluv lze uvést např. smlouvy, jimiž je sjednáno právo zpětné koupě, opční právo, smlouvu o kauci, smlouvu o spolupráci atp.
Jako nepojmenovanou smlouvu nelze ovšem hodnotit tzv. smíšenou smlouvu, kdy jedna smlouva v sobě zahrnuje několik zákonem pojmenovaných smluvních typů (jako příklad lze uvést třeba smlouvu o koupi nemovitosti, zahrnující i smlouvu o zřízení věcného břemene - užívání bytu dosavadním vlastníkem). Taková smíšená smlouva se pak řídí ustanoveními zákona o všech smluvních typech, z nichž se skládá.
Autor: Richard W. Fetter
zdroj
3.4.5 Inominátní smlouvy
V praxi asi největším rivalem smlouvy o tichém společenství jsou inominátní smlouvy podle § 269
odst. 2 ObchZ, které nabízejí vítanou možnost „ušít smlouvu na míru“ bez omezení kogentními
ustanoveními o určitém smluvním typu. Toto řešení je velmi pružné, ale zároveň na náročné na
zpracování, neboť není k dispozici podpůrná zákonná úprava, o kterou by bylo možné se jednoduše
opřít.
Takovou to smlouvu je tedy třeba zpracovat velmi pečlivě s ohledem na možnou neurčitost obsažených
závazků a je vhodné vyjádřit v ní jednoznačnou vůli stran být vázán inominátní smlouvou, aby bylo
zřejmé, že nejde o existující smluvní typ. Inominátní smlouva také musí pomýšlet na všechny
situace, které mohou potenciálně nastat za trvání smlouvy, neboť v případě, že není ve smlouvě něco
upraveno, nelze na ni v obchodním právu podpůrně použít ustanovení o některé pojmenované smlouvě
(nicméně obecná část závazkového práva je aplikovatelná).
Mezi důvody, proč se v praxi inominátní smlouvy někdy prosazují na úkor tichého
společenství patří někdy snaha obejít povinnost tichého společníka podílet se také na ztrátě
podnikatele, vyloučit možnost vyčerpání jeho vkladu, zakotvit hlubší vztah mezi tichým společníkem
a podnikatelem nebo vyloučení nástupu ručení tichého společníka vůči třetím osobám.
V této souvislosti je třeba si také uvědomit, že podle charakteru smluvních stran by takováto
smlouva mohla případně být též nepojmenovanou smlouvu podle § 51 ObčZ.
zdroj
Přípustnost inominátních a smíšených smluv v českém právu soukromém
Mgr. Karel Kudrna, Ostrava
Příspěvek byl publikován v Právních rozhledech 11/2001
Vzor - Smlouva o tichém společenství
15.2 Vzor Smlouvy o tichém společenství
Smlouva o tichém společenství
uzavřená podle § 673 a násl. obchodního zákoníku mezi těmito smluvními stranami:
1) Podnikatel
Název: Argentina s.r.o.
Sídlo: Brno, Černá 347/1, PSČ 102 00
Identifikační číslo: 27083419
Tel.: 777/123456
E-mail: obchod@argentina.cz
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Praze, oddíle C, vložce 94250,
jednající prostřednictvím jediného jednatele společnosti, pana Jaroslava Šilhavého, narozeného dne
23.02.1973, bytem Zastávka u Brna, Englišova 255/3.
2) Tichý společník
Jméno: Ing. Rudolf Slaný, narozený 6.1.1938, bytem Blansko, Dolní 1190/39
Tel.: 605/444444
Email: slany@seznam.cz
I.
Předmět a účel smlouvy
1. Tichý společník se touto smlouvou zavazuje poskytnout podnikateli vklad do jeho podnikání a
podílet se na ztrátě společnosti v dohodnuté výši. Podnikatel se za to zavazuje vyplácet tichému
společníkovi podíl na zisku v téže výši.
2. Účelem smlouvy je investice tichého společníka do podnikání podnikatele a její zhodnocení a
současně zajištění zdroje financování pro podnikání podnikatele.
II.
Vklad tichého společníka
1. Tichý společník poskytuje podnikateli k jeho podnikání vklad tvořený peněžitou částkou ve
výši 40.000,- Kč, slovy: čtyřicettisíc korun českých.
2. Vklad bude splacen tichým společníkem na běžný účet podnikatele u Komerční banky a.s., č.ú.
1100/595383494 do patnácti dnů od data podpisu této smlouvy. Připsáním na uvedený účet přechází
peněžitý vklad do vlastnictví podnikatele.
3. Tichý společník není povinen nijak zvyšovat svůj vklad nad uvedenou výši ani doplňovat
tento vklad zmenšený případnou ztrátou z podnikání.
III.
Podíl tichého společníka na zisku a ztrátě
1. Podíl tichého společníka na zisku a ztrátě podnikatele činí 10% (slovy: deset procent)
z čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu nebo ze ztráty vykázaných
podnikatelem v účetní závěrce.
2. Podnikatel je povinen vyplatit tichému společníkovi podíl na zisku za uplynulý kalendářní
rok do třiceti dnů ode dne schválení účetní závěrky podnikatele, nejpozději však do 30. června
následujícího kalendářního roku.
3. Podíl na zisku bude vyplacen bankovním převodem na účet tichého společníka u Komerční banky
a.s., č.ú.: 1100/78398322 nebo jiným písemně dohodnutým způsobem. Pokud dojde k vyplacení podílu na
zisku v hotovosti, je tichý společník povinen podepsat potvrzení o převzetí odpovídající peněžité
částky.
4. Termín předpokládaného schválení účetní závěrky a první prognózu hospodářského výsledku
oznámí písemně podnikatel tichému společníkovi nejpozději do 14 dnů od skončení účetního období.
Schválení účetní závěrky a celý její obsah oznámí podnikatel písemně tichému společníkovi
nejpozději do 14 dnů ode dne jejího schválení.
5. Vklad tichého společníka se snižuje o podíl na ztrátě podle odst. 1 tohoto článku. Podíl na
ztrátě nemůže za celou dobu trvání tichého společenství přesáhnout výši vkladu tichého společníka.
Pokud je celý vklad vyčerpán na pokrytí ztráty podnikatele, účast tichého společníka na podnikání
zaniká.
IV.
Práva a povinnosti smluvních stran
1. Tichý společník se neúčastní na podnikání jinak než svým vkladem a výkonem práv přiznaných
mu touto smlouvou nebo zákonem. Vkladem tichého společníka nevzniká mezi podnikatelem a tichým
společníkem nová právnická osoba, ani účast tichého společníka na žádné právnické osobě.
2. Účast na podnikání opravňuje tichého společníka zejména k :
a) podílu na zisku podnikatele
b) nahlížení do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání
c) obdržení kopie účetní závěrky
d) vrácení vkladu po ukončení účasti tichého společníka na podnikání umenšeného o podíl na
ztrátě podnikatele
3. Z účasti na podnikání plynou pro tichého společníka zejména tyto povinnosti:
a) převést vklad na podnikatele ve stanovené lhůtě,
b) podílet se na ztrátě z podnikání,
c) zdržet se jakéhokoli chování, které by znemožnilo nebo ohrozilo předmět smlouvy
d) nezpřístupnit třetím osobám bez předchozího souhlasu podnikatele žádné informace týkající
se podnikatelské činnosti podnikatele, bez ohledu na to, zda se o nich dozvěděl v souvislosti
s touto smlouvou nebo jiným způsobem.
4. Podnikatel je povinen si vyžádat předchozí písemný souhlas tichého společníka k:
a) změně své právní formy nebo účasti na přeměnách obchodních společností
b) zastavení nebo omezení podnikatelské činnosti
c) jakékoli účasti na podnikání jiných právních subjektů, zejména pak ve stejném předmětu
podnikání
d) prodeji nebo pronájmu podniku nebo jeho části
e) jakémukoli poskytnutí zajištění závazků třetích osob
f) zcizení nemovitých věcí
g) uzavření dalších smluv o tichém společenství.
5. Pokud si podnikatel nevyžádá souhlas podle odst. 4 tohoto článku, je povinen zaplatit
tichému společníku smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. Tato smluvní pokuta nevylučuje uplatnění
nároku na náhradu škody, způsobené porušením smluvní povinnosti podle odst. 2 tohoto článku, ani se
nezapočítává na její výši.
6. Při úmrtí tichého společníka přecházejí práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy na
dědice.
7. Práva a povinnosti z podnikání vznikají vůči třetím osobám pouze podnikateli s výjimkou
případů uvedených v § 678 odst. 2 obchodního zákoníku.
V.
Doba trvání smlouvy
1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31.12.2012/neurčitou.
2. Účast tichého společníka na podnikání zaniká:
a) výpovědí, doručenou druhé smluvní straně nejpozději šest měsíců před koncem každého
obchodního roku / uplynutím doby na kterou byla sjednána
b) dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho smluvního vkladu,
c) ukončením podnikání, pro které byl vklad poskytnut
d) prohlášením konkurzu na majetek podnikatele nebo zamítnutím návrhu na prohlášení tohoto
konkurzu pro nedostatek majetku.
e) úspěšným dovoláním se zrušení závazků ze smlouvy soudem z důležitých důvodů podle § 679a
ObchZ.
f) z dalších důvodů stanovených zákonem pro zánik závazkových vztahů (zejména dohoda stran o
zrušení smlouvy a odstoupení při porušení smlouvy nebo zmaření účelu smlouvy)
VI.
Vyrovnání
1. Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vrácením peněžitého vkladu tichého společníka umenšeného o podíl na
ztrátě nebo zvýšeného o dosud nevyplacený podíl na zisku bankovním převodem na účet pro výplatu
podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikání.
VII.
Závěrečná ustanovení
1. Podnikatel prohlašuje, že v době uzavření smlouvy nemá smluvní vztah s jiným tichým
společníkem a ani vůči třetím osobám nemá závazky s dobou splatnosti kratší než 1 rok v součtu
převyšující 100.000,- Kč ani celkové závazky v součtu převyšující 500.000,- Kč.
2. Změny a dodatky této smlouvy vyžadují písemnou formu.
3. Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran.
4. Tato smlouva nabude účinnosti dnem, kdy bude podepsaná smlouva schválena rozhodnutím valné
hromady podnikatele a zápis o tomto rozhodnutí doručen tichému společníku. Tichý společník si
vyhrazuje právo odstoupit od smlouvy až do okamžiku, kdy nabude účinnosti, a to bez udání důvodu.
V Brně dne 1.12.2008
Jaroslav Šilhavý, v.r.
Rudolf Slaný v.r.
jednatel společnosti Argentina s.r.o.
15.2.1 Autorova poznámka ke znění vzoru
Tento vzor je připraven pro konkrétní modelovou situaci, kdy podnikatelem je společnost s ručením
omezeným a fyzická osoba. Smlouva je postavena tak, aby byla relativně vyvážená a sloužila jako
právní rámec investice a oprávnění, která poskytuje tichému společníku nad rámec zákonné úpravy
jsou zde uvedena právě k zajištění ochrany této investice. Veškeré identifikační údaje uvedené
v tomto vzoru jsou smyšlené a slouží čistě k demonstrativním účelům. Údaje vztahující se
k modelovému příkladu a místa která je třeba pro každou smlouvu přizpůsobit jsou odlišeny
kurzívou.
Bližší rozbor jednotlivých ustanovení a také jejich alternativní znění vhodné pro odlišné případy
je možno najít v komentáři, který je umístěn za text smlouvy. Smlouva omezuje i některá ustanovení,
která nemusí být nutně v textu obsažena, ale je zvykem je do smlouvy zahrnovat (např. důvody zániku
účasti na podnikání). Jsem si plně vědom teoretické nadbytečnosti těchto ustanovení (a proto jsou
také v komentáři označena jako přejímající zákonnou úpravu), ale ponechám je v souladu s rozšířenou
praxí tam, kde mají ilustrativní nebo návodný význam.
Jako žádný vzor, ani tento nemůže být připraven na všechny situace, které právní praxe přináší,
nicméně ve snaze jej učinit co nejvíce pružným připojuji na konci tohoto článku seznam
nejčastějších smluvních dispozic doplněný vzory takových ustanovení. Odkazy na tyto klauzule jsou
obsaženy v textu komentáře ve podobě výrazu „viz Dispozice X“.
15.2.2 Komentář k jednotlivým ustanovením vzoru
Úvodní ustanovení
Úvodní část smlouvy obsahuje klasické určení smlouvy a identifikaci smluvních stran prostřednictvím
obvyklých údajů.
Kromě identifikačních znaků jsou po vzoru obchodní praxe uvedeny také obvyklé kontaktní prostředky
– telefon a e-mail. Smlouva je však jinak stavěna podle zásady písemnosti dle českého práva a
telefonát nebo e-mail proto není zpravidla formou způsobilou vyvolat právní účinky, nýbrž jen
komunikačním kanálem.
I. Předmět smlouvy
Odst. 1
Do ustanovení o předmětu smlouvy nebude ve většině případů třeba zasahovat, neboť se jedná o
základní popis obsahu smlouvy.
Odst. 2
Výslovné uvedení účelu smlouvy je možné případně vynechat. Stanovený účel smlouvy může mít právní
význam v souvislosti s ust. § 356 obchodního zákoníku, která stanoví možnost odstoupit při zmaření
účelu smlouvy. Změna majetkových poměrů jedné ze stran nebo změna hospodářské situace se za zmaření
účelu smlouvy podle zákona nepovažuje.
II. Vklad tichého společníka
Odst. 1
Specifikace vkladu – peněžitý vklad je určen výší peněžité částky, nepeněžitý vklad je
vhodné určit popisem předmětu vkladu (individuálně nebo dle druhu a množství) a určením jeho
hodnoty (hodnotu vkladu určí přímo smluvní strany, není nutný posudek znalce apod.)
Odst. 2
Způsob předání vkladu – toto ustanovení nabývá na významu zejména pokud jde o
nepeněžitý vklad, kde je možné určit, zda přechází vlastnické nebo užívací právo ke vkladu.
V ostatních případech má význam spíše organizační a důkazní.
Je možné též uvést, že vklad již byl před podpisem předán.
Odst. 3
Parafráze režimu, který jinak vyplývá ze zákona, není teoreticky nutné uvádět.
III. Podíl tichého společníka
Odst. 1
Určení výše, kterou se tichý společník podílí na zisku a ztrátě tvoří spolu s určením
vkladu ekonomické jádro smlouvy. Výše podílu na zisku a ztrátě musí být dle § 673 odst. 1 ObchZ
stejná. Údaj lze vyjádřit v procentech nebo formou zlomku. Minimální ani maximální výše podílu není
stanovena. Kalkulace podílu z čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu je
obligatorní.
Odst. 2 a 3
Tato ustanovení stanoví pravidla pro výplatu podílu na zisku. Splatnost podílu je
převzata z dispozitivního § 676 ObchZ, je možné sjednat jinou splatnost i jinou četnost vyplácení
podílu, než 1x ročně. Výhoda navázání výplaty podílu na účetní závěrku tkví v tom, že je možné
využít údajů z této závěrky pro výpočet podílu. Pokud by bylo stanoveno jiné období, z nějž se
podíl na zisku počítá, je vhodné využít údaje z účetní závěrky ke kontrole již vyplacených podílů
po skončení kalendářního roku.
K doplnění předchozího odst. 2 je stanoven způsob výplaty podílu a to s ohledem na co
největší transparentnost a doložitelnost transakce.
Alternativní formulace splatnosti viz Dispozice 9.
Odst. 4
Cílem tohoto odstavce je zajistit tichému společníku co nejdříve informace o
skutečnostech rozhodných pro vyhodnocení zhodnocení jeho investice. Tato konstrukce je přizpůsobena
splatnosti podílu na zisku za kalendářní rok a jeho kalkulaci z údajů v účetní závěrce. Pokud je
použita jiná konstrukce výplaty podílu tichého společníka, je vhodné toto ustanovení přizpůsobit.
Odst. 5
Parafráze režimu, který jinak vyplývá ze zákona, není teoreticky nutné uvádět.
IV. Práva a povinnosti smluvních stran
Odst. 1
Toto ustanovení vyjadřuje povahu tichého společenství jako obligačního institutu
investiční povahy, který nezakládá právnickou osobu, ani povinnost tichého společníka se činnosti
podnikatele osobně účastnit. Textaci zpravidla nebude nutné žádným způsobem upravovat.
Odst. 2 a 3
Jde o sumarizaci práv a povinností tichého společníka. Obsahuje jednoduchou klauzuli povinnosti
mlčenlivosti. Rozpracovanější znění viz Dispozice 1.
Do čl. 4 je možné v rámci dalších odstavců vtělit řadu oprávnění a povinností tichého společníka,
mezi nimi například rozsáhlejší kontrolní oprávnění tichého společníka a informační povinnost
podnikatele – Dispozice 2 nebo případná spolurozhodovací oprávnění tichého společníka – Dispozice
3. Konkrétní rozsah práv tichého společníka v praxi bude hodně záviset na vztahu ekonomické
nadřízenosti, resp. podřízenosti smluvních stran a bude odrážet míru hospodářské nezávislosti
podnikatele.
Odst. 4 a 5
Obsahem tohoto odstavce je formulace rozhodnutí podnikatele, která jsou natolik
zásadní, že mohou výrazně ovlivnit postavení tichého společníka. Z tohoto důvodu jej smlouva
zavazuje vyžádat si souhlas tichého společníka. Použití ustanovení tohoto typu lze očekávat zejména
u vztahu se silnou ekonomickou převahou tichého společníka, neboť jde o silný zásah do
„svrchovanosti“ podnikatele. Presentované ustanovení obsahuje se zaměřuje skutečně spíše jen na
zásadní změny na straně podnikatele, další viz Dispozice 3.
Nevyžádání si souhlasu je sankcionováno smluvní pokutou.
Odst. 6 a 7
Parafráze režimu, který jinak vyplývá ze zákona, není teoreticky nutné uvádět.
S ohledem na významnost obsahu však podle mého tvoří integrální součást smlouvy.
V. Doba trvání smlouvy
Odst.1
První odstavec tohoto článku stanoví dobu trvání smlouvy – lze volit mezi dobou
určitou, kterou je také nutné uvést a dobou neurčitou.
Odst. 2
Toto ustanovení vyjmenovává důvody zániku účasti tichého společníka na podnikání,
přičemž z části vyjmenovává důvody uvedené v zákonné úpravě. Výpověď je přípustná pouze u smluv na
dobu neurčitou z důvodu kogentního charakteru ust. § 679 odst. 1. Smlouvy uzavřené na dobu určitou
pak mohou zaniknout také uplynutím doby na kterou byly sjednány. Blíže k možnostem smluvní úpravy
zániku smlouvy viz Dispozice 10.
VI. Vyrovnání
Obchodní zákoník výslovně neurčuje lhůtu pro vrácení vkladu tichého společníka, je proto vhodné ji
sjednat ve lhůtě.
K předejití případných potíží považuji za vhodné uvést také způsob vrácení vkladu. U peněžitého
vkladu připadá v úvahu bankovní převod, případně vrácení v hotovosti (pokud vklad nepřekračuje
limit pro hotové platby). U movitých věcí se zpravidla uvádí jako způsob vrácení věci a to jejím
předáním na stanoveném místě. Přešlo-li vkladem také vlastnické právo k věci, je předáním převedeno
zpět na tichého společníka.
U nemovitých věcí pak vyklizení nemovitosti doprovázené také zpětným převodem vlastnického práva
prohlášení, pokud bylo sjednáno že po dobu trvání smlouvy se nemovitost stává majetkem podnikatele,
toto však je velmi nepraktické a u nemovitostí bývá vkládáno zpravidla jen užívací právo.
U peněžitých vkladů nečiní zkrácení vkladu o výši podílu na ztrátě problém, jde o prosté odečtení
výše podílu od částky vkladu. To ovšem není možné u vkladů nepeněžitých. Pro tyto případy
doporučuji do smlouvy výslovně uvést způsob kompenzace podílu na ztrátě – v úvahu přicházejí dva –
povinnost tichého společníka uhradit podíl na ztrátě v penězích proti vrácení jeho vkladu nebo
prodejem předmětu vkladu postupem stanoveným ve smlouvě a následně krytí podílu na ztrátě z jeho
výnosu – případný přebytek se pak vrací tichému společníkovi. Druhé řešení připadá v úvahu jen,
pokud je předmět vkladu právně způsobilý k prodeji.
VII. Závěrečné ustanovení
Odst. 1.
Tento odstavec se zabývá závazky podnikatele vůči třetím osobám. První část textu uvádí do smlouvy
informaci podnikatele o tom, že nemá jiného společníka. To ovšem podnikateli nebrání, aby s ním
neuzavřel smlouvu později – zde je třeba vidět vazbu na čl. V odst. 4, pís. g), smlouvy, které
k uzavření další smlouvy o tichém společenství vyžaduje písemný souhlas tichého společníka. Na
takovéto případy myslí také výluční klauzule (dispozice 4), kterou lze první část tohoto ustanovení
případně nahradit.
Další část textu se pak věnuje zadlužení podnikatele a snaží se chránit tichého společníka před
mylnými informacemi o solventnosti podnikatele, které mu mohly být poskytnuty a které mohou mít
zásadní vliv na ekonomickou úvahu stojící v pozadí uzavření smlouvy.
Takováto ustanovení bývají někdy sankcionována smluvní pokutou, neboť prokázat vznik škody a její
příčinnou souvislost s porušením této klauzule je takřka nemožné.
Odst. 2.
Smlouva se pohybuje v režimu obchodního práva, uplatní se § 272 odst. 2 ObchZ a je tedy třeba
výslovně uvést, že má být zachován požadavek písemné formy i pro změny smlouvy.
Odst. 3.a 4.
Ustanovení o platnosti a účinnosti smlouvy - tato verze zohledňuje situaci, kdy podnikatelem je
společnost, která podle obchodního zákoníku musí uzavření smlouvy o tichém společenství schválit
rozhodnutím valné hromady (akciová společnost a společnost s ručením omezeným).
Alternativou k odst. 4. může být toto znění pro případ, kdy byl získán předběžný souhlas valné
hromady: Tato smlouva byla schválena rozhodnutím valné hromady podnikatele dne 22..11.2008, které
tvoří přílohu této smlouvy.
Pro případy, kdy smlouvu valná hromada podnikatele neschvaluje je vhodné odst. 3. a 4. nahradit
touto textací: Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran. Dále následuje již
jen obvyklé udání místa a data a podpisy smluvních stran.
15.3 Nejčastější smluvní dispozice
Strany smlouvy často využívají dispozitivní úpravy a sjednávají si odchylný režim, případně
včleňují do smlouvy klauzule upravující otázky, o nichž zákon mlčí. V praxi můžeme vysledovat, že
se opakovaně objevují ve smlouvách ustanovení s obdobným obsahem, mezi nimi například následující
ustanovení (kurzívou jsou uvedena vzorová znění těchto klauzulí):
1) Povinnost mlčenlivosti - smluvní strany si sjednají vzájemnou povinnost mlčenlivosti o této
smlouvě a informacích, které získali v souvislosti s uzavřením smlouvy o tichém společenství, čímž
překlenují mlčení zákona v této otázce.
„Obě smluvní strany a osoby, které jednají jejich jménem při uzavření této smlouvy se zavazují, že
s výjimkou případů, kdy je jim zákonem stanovena informační povinnost, žádné třetí osobě
neposkytnou ani neumožní svou nečinností získat žádné informace o této smlouvě, ani žádné
informace, které se o druhé smluvní straně a její činnosti dozvěděly v souvislosti s touto
smlouvou. Obě smluvní strany jsou oprávněny sdělovat skutečnosti související s touto smlouvou
osobám zúčastněným na jejich činnosti (tj. zaměstnancům a členům svých orgánů) jen pokud je to
nezbytně zapotřebí k řádnému plnění jejich povinností a jen v nutném rozsahu. Obě smluvní strany
jsou povinny v písemné formě zavázat k mlčenlivosti všechny osoby, kterým informace o smlouvě
sdělí, a to v rozsahu stanoveném v první větě tohoto odstavce.“
2) Další kontrolní oprávnění a informační povinnost podnikatele – zákonný rozsah kontrolních
opatření může být dohodou stran významně rozšířen. Teoreticky přichází v úvahu i zúžení kontrolních
oprávnění, to však není příliš obvyklé ani účelné.
„Podnikatel je povinen tichého společníka bezodkladně informovat o všech mimořádných událostech
týkajících se jeho podnikání a seznámit ho s hrozícími riziky. Za mimořádnou událost se považuje
jakákoli skutečnost přesahující rámec běžného každodenního chodu podniku, která má nebo může mít
nezanedbatelný vliv na činnost podnikatele, např. provozní havárie, těžký nebo smrtelný pracovní
úraz, zastavení nebo podstatné zpomalení provozu, ztráta významného obchodního partnera, stávka
zaměstnanců, ochromení dopravy, zničení, odcizení nebo zabavení většího množství hotových výrobků,
materiálu nebo polotovarů, zadlužení podnikatele, prohlášení konkursu, zahájení řízení o udělení
správní sankce, zahájení trestního řízení s představitelem podnikatele apod.“
„Podnikatel se zavazuje, že tichému společníku umožní kterýkoli pracovní den mezi 08:00 a 16:00
hodin na požádání nebo mimo tento časový úsek do 2 dnů od požádání, vstup do všech prostor, které
při své činnosti využívá a zajistí u svých zaměstnanců a dalších osob veškerou k tomu potřebnou
součinnost.“
„Tichý společník je oprávněn sám nebo v zastoupení provádět přímo na místě kontrolu veškeré
provozní činnosti podnikatele po technické, organizační, administrativní i právní stránce a na jeho
žádost mu do 2 dnů od požádání musí být poskytnuta veškerá vyžádaná technická dokumentace
používaných strojů, dokumentace organizační struktury podnikatele, kontroly kvality, produktivity
výroby, analýzy trhů, podklady pro managerské rozhodování apod., dále pracovní smlouvy zaměstnanců,
účetní dokumentace, obchodní korespondence, všechny smlouvy (v současnosti platné, neplatné i
teprve navrhované) a veškerou další dokumentaci vztahující se k podnikání.“
„Tichý společník je oprávněn přímo kontaktovat zaměstnance podnikatele a další jemu podřízené osoby
a požadovat od nich odpovědi na jakékoli otázky týkající se činnosti podnikatele a jejich pracovní
nebo obdobné činnosti. Podnikatel je povinen zajistit úplnou součinnost těchto osob.“
3) Spolurozhodovací oprávnění - dalším rozšířením oprávnění tichého společníka je stanovení
povinnosti podnikatele vyžádat si k některým rozhodnutím předchozí souhlas. Zpravidla se jedná o
některá zásadní rozhodnutí, která by mohla ohrozit investici tichého společníka, pokud je však
podnikatel na tichém společníku existenčně závislý (např. proto, že vklad tvoří většinu obchodního
majetku), bývá okruh rozhodnutí vyžadujících jeho souhlas stanoven i velmi široce. Takovéto
ustanovení nesmí odporovat kogentním normám upravujícím postavení podnikatele, zejména ustanovením
ObchZ o jednání navenek za obchodní společnosti. Základním omezením, které musí tato ustanovení
respektovat je účinnost pouze mezi stranami (podnikatelem a tichým společníkem) a princip ochrany
třetích osob, které jednaly v dobré víře. Uvádím příklad velmi rozsáhlého omezení podnikatele.
„Podnikatel, resp. jeho příslušný orgán, je povinen předem vyžádat písemný souhlas tichého
společníka ke:
a) změně právní formy podnikání nebo účasti na přeměnách obchodních společností
b) zastavení nebo omezení podnikatelské činnosti
c) změně předmětu podnikání
d) účasti na obchodech mimo rámec předmětu podnikání
e) uzavírání smluv s hodnotou předmětu plnění převyšující 100.000,- Kč u smluv s jednorázovým
plněním nebo převyšující v součtu 500.000,- Kč za kterýkoli kalendářní rok u smluv s opakujícím se
plněním
f) nabytí nebo zcizení nemovitostí
g) poskytnutí či převzetí půjčky nebo úvěru
h) nabytí nebo zcizení jakékoli účasti na podnikání třetích osob, zejména účasti na
právnických osobách jako společník nebo člen družstva, nebo účasti jako tichý společník
i) prodeji nebo pronájmu podniku nebo jeho části
j) přebírání, přistoupení nebo zajištění závazků třetích osob
k) výrazné reorganizaci provozu podnikatele
l) uzavření smlouvy s dalším tichým společníkem.
V případě neudělení souhlasu nesmí podnikatel výše uvedené jednání vykonat. Neudělení souhlasu nemá
vliv na platnost právních úkonů, které učinil podnikatel vůči třetím osobám. Podnikatel je povinen
listiny zachycující písemný souhlas tichého společníka uchovávat po celou dobu své činnosti.“
4) Výluční klauzule – „podnikatel se zaváže, že neuzavře smlouvu o tichém společenství s třetí
osobou. Vhodné je též, aby prohlásil, že takovou smlouvu nemá ke dni podpisu již sjednánu.
„Podnikatel prohlašuje, že v době podpisu této smlouvy nemá uzavřenu smlouvu o tichém společenství
ani inominátní smlouvu s podobným obsahem se žádnou jinou osobou a zavazuje se, že po celou dobu
trvání této smlouvy neuzavře jinou smlouvu o tichém společenství ani inominátní smlouvu s podobným
obsahem a zachová výlučnost vztahů podle této smlouvy.“
5) Požadavek písemné formy i pro změny a zrušení smlouvy se ve smlouvách pravidelně objevuje
s ohledem na to, že právní vztahy ze smlouvy se řídí obchodním právem a použije se tak ustanovení §
272 odst. 2 ObchZ[51] umožňující měnit nebo rušit smlouvu bezformálně, není-li stanoveno jinak.
Taková situace ovšem vyvolává v praxi řadu problémů s dokazováním existence a doručení projevu
vůle[52]. Z důvodu snahy o dosažení vyšší právní jistoty je někdy (ovšem méně často) též požadováno
úřední ověření podpisu.
„Tato smlouva nebo její část může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran uzavřenou v písemné
formě. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny. Nesplnění těchto podmínek je důvodem pro relativní
neplatnost takové dohody.“
6) Smluvní pokuta - porušení výše uvedených povinností, zejména povinnosti vyžádat si
předchozí souhlas tichého společníka nebo nedodržení výlučnosti vztahu bývá sankcionováno smluvními
pokutami, které jsou pro tento účel praktické s ohledem na to, že lze jen velmi obtížně určit výši
škody způsobené tichému společníku porušením povinnosti podnikatele. Je zapotřebí při formulaci
dávat pozor na to, aby stanovením pevné částky smluvní pokuty nedošlo k limitaci náhrady škody nebo
započtení na její výši.
„Pokud si podnikatel ke svému jednání v rozporu se článkem XII této smlouvy nevyžádá předchozí
písemný souhlas tichého společníka, je povinen zaplatit mu jednorázovou smluvní pokutu ve výši
50.000,- Kč. Tato smluvní pokuta nevylučuje uplatnění nároku na náhradu škody, způsobené porušením
smluvní nebo zákonné povinnosti, ani se nezapočítává na její výši. Nárok na zaplacení smluvní
pokuty zaniká, pokud tichý společník jednání, které je v rozporu s čl. XII této smlouvy dodatečně
písemně schválil.“
7) Změny režimu vkladu – typicky půjde o klauzuli, která dispozitivní zákonný režim § 674
odst. 3 ObchZ mění tak, že přejde místo vlastnického práva k předmětu vkladu pouze právo vklad
užívat nebo naopak.
8) Lhůta pro vypořádání po zániku – se zrušením podpůrné zákonné lhůty 30 dní pro vypořádání
po zániku účasti tiché společníka novelizací ObchZ vyvstala potřeba tuto lhůtu upravit přímo ve
smlouvě a takováto ustanovení se stala její pravidelnou součástí.
„Podnikatel je povinen zcela provést majetkové vypořádání s tichým společníkem, zejména mu vrátit
vklad zvětšený o dosud nevyplacený podíl na zisku, resp. umenšený o podíl na úhradě ztráty,
nejpozději do 1 měsíce od zániku tichého společenství, bez ohledu na důvod zániku.“
9) Způsob a lhůta pro výplatu podílu na zisku – takovéto klauzule slouží ke stanovení jasných
pravidel pro výplatu podílu na zisku tak, aby v této ekonomicky podstatné oblasti existovala
jednoznačná dohoda stran a nebylo nutno subsidiárně vycházet z pravidel pro plnění uvedených
v ObchZ. Možné je také sjednat výplatu podílu na zisku prostřednictvím zálohových plateb, jejichž
zúčtování proti skutečnému hospodářskému výsledku podnikatele proběhne až po skončení účetního
období.
„Podnikatel je povinen vyplácet tichému společníku jeho podíl na zisku čtvrtletně, vždy zpětně za
tři uplynulé kalendářní měsíce a to nejpozději do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. První
podíl na zisku bude vyplacen nejpozději do 15. ledna 2009. Podíl na zisku bude vyplácen tichému
společníku bankovním převodem na účet č. 12974953/0100 vedený u Komerční banky, a.s.
Podnikatel není v daném čtvrtletí povinen vyplácet podíl na zisku, pokud nedosáhne dosavadní výše
nevyplaceného podílu na zisku zkráceného o případnou úhradu na krytí ztráty alespoň částky 10.000,-
Kč.“
10) Zánik smlouvy – ustanovení upravující zánik smlouvy jsou velmi časté. Vyskytují se nejčastěji
ve znění přebírajícím zákonné vymezení důvodů zániku účasti tichého společníka podle § 679 odst. 1.
Vzhledem k malému praktickému významu (pokud se působením času v důsledku novelizací zákona
nestanou odlišnými od jeho znění) se však jimi nebudeme nadále zabývat.
Dále může jít o ustanovení upravující způsob podání výpovědi a měnící délku výpovědní lhůty
(není-li stanovena jinak, platí ze zákona nejméně 6 měsíců před koncem kalendářního roku). Zákon
vhodně stanoví ve své podpůrné úpravě možnost výpovědi ke konci kalendářního roku, neboť to
zjednodušuje účetní problematiku podnikatele spojenou s ukončením tichého společenství uprostřed
účetního období. Lze tak doporučit sjednání možnosti výpovědi pouze ke konci roku nebo pokud se to
jeví příliš neflexibilní, tak ke konci čtvrtletí. Je třeba mít také vždy na paměti, že u smluv o
tichém společenství sjednaných na dobu určitou zánik výpovědí dohodnout nelze, neboť takové
ustanovení by bylo v rozporu s kogentním ustanovením § 679 odst. 1, písm. b) ObchZ.
Dalším často se objevujícím ustanovením je sjednání práva některé ze smluvních stran odstoupit od
smlouvy.
„Výpověď musí být učiněna v písemné formě a doručena druhé smluvní straně. Výpověď je účinná ke
konci kalendářního roku a doručena musí být nejméně 3 měsíce předem.“
„Pokud podnikatel poruší svou povinnost podle čl. X této smlouvy, je tichý společník oprávněn od
smlouvy písemným oznámením doručeným podnikateli odstoupit. Toto oznámení musí být odesláno
nejpozději do 30ti dnů ode dne, kdy se tichý společník o porušení smlouvy zakládajícím právo
odstoupení dozvěděl.“
11) Klauzule umožňující zachovat tiché společenství v případě vyčerpání vkladu tichého společníka
podílením se na ztrátě podnikatele. ObchZ spojuje s vyčerpáním vkladu tichého společníka zánik jeho
účasti na podnikání (kogentní § 679 odst. 1, písm. c). Většitna odborné veřejnosti se ovšem shoduje
na tom, že pokud je vklad doplněn na kladnou hodnotu, může být takto tiché společenství
prodlouženo.
“Před ukončením účasti dle odst. 2 písm. b) tohoto článku je podnikatel povinen předložit tichému
společnosti písemné zdůvodnění vzniklé ztráty spolu s rozborem podnikatelských záměrů na příští
léta. Tichý společník pak do třiceti dnů po doručení uvedených listin sdělí podnikateli, zda se
dále účastní na podnikání doplněním svého vkladu. Podnikatel má právo návrh na doplnění vkladu
písemně odmítnout nebo kceptovat. Marným uplynutím výše stanovené lhůty účast tichého společníka na
podnikání zaniká.”
12) Ustanovení upravující způsob vrácení vkladu po zániku tichého společenství, zejména pro
případy kdy je třeba vracet nedělitelný vklad umenšený o podíl na ztrátě.
„Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vrácením peněžitého vkladu tichého společníka umenšeného o podíl na
ztrátě nebo zvýšeného o dosud nevyplacený podíl na zisku bankovním převodem na účet pro výplatu
podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikání.“
„Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vyplacením hodnoty nepeněžitého vkladu tichého společníka v penězích
umenšené o podíl na ztrátě nebo zvýšené o dosud nevyplacený podíl na zisku bankovním převodem na
účet pro výplatu podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikání.“
„Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vrácením nepeněžitého vkladu tichého společníka do třiceti dnů od
zániku účasti na podnikání. Pokud byl vklad tichého společníka umenšen o podíl na ztrátě, je tichý
společník před vrácením nepeněžitého vkladu povinen uhradit podnikateli tento podíl na ztrátě
v penězích, podnikatel může vůči nepeněžitému vkladu uplatnit zadržovací právo, dokud není uhrazen
podíl na ztrátě. Pokud není podíl na ztrátě uhrazen do šedesáti dnů od ukončení účasti tichého
společníka na podnikání, je podnikatel oprávněn provést vyrovnání vyplacením hodnoty nepeněžitého
vkladu tichého společníka v penězích umenšené o podíl na ztrátě bankovním převodem na účet pro
výplatu podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikán. Pokud byl vklad
zvýšen o dosud nevyplacený podíl na zisku, je podnikatel povinen vyplatit tento podíl na zisku
tichému společníku bankovním převodem na účet pro výplatu podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů
od zániku účasti na podnikání.“
citováno z
Rigorózní práce na téma
Smlouva o tichém společenství
(Silent partnership contract)
Zpracoval: Mgr. Jaromír Kožiak
Akademický rok odevzdání: 2009/2010
zdroj
Smlouva o tichém společenství
uzavřená podle § 673 a násl. obchodního zákoníku mezi těmito smluvními stranami:
1) Podnikatel
Název: Argentina s.r.o.
Sídlo: Brno, Černá 347/1, PSČ 102 00
Identifikační číslo: 27083419
Tel.: 777/123456
E-mail: obchod@argentina.cz
Společnost zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Praze, oddíle C, vložce 94250,
jednající prostřednictvím jediného jednatele společnosti, pana Jaroslava Šilhavého, narozeného dne
23.02.1973, bytem Zastávka u Brna, Englišova 255/3.
2) Tichý společník
Jméno: Ing. Rudolf Slaný, narozený 6.1.1938, bytem Blansko, Dolní 1190/39
Tel.: 605/444444
Email: slany@seznam.cz
I.
Předmět a účel smlouvy
1. Tichý společník se touto smlouvou zavazuje poskytnout podnikateli vklad do jeho podnikání a
podílet se na ztrátě společnosti v dohodnuté výši. Podnikatel se za to zavazuje vyplácet tichému
společníkovi podíl na zisku v téže výši.
2. Účelem smlouvy je investice tichého společníka do podnikání podnikatele a její zhodnocení a
současně zajištění zdroje financování pro podnikání podnikatele.
II.
Vklad tichého společníka
1. Tichý společník poskytuje podnikateli k jeho podnikání vklad tvořený peněžitou částkou ve
výši 40.000,- Kč, slovy: čtyřicettisíc korun českých.
2. Vklad bude splacen tichým společníkem na běžný účet podnikatele u Komerční banky a.s., č.ú.
1100/595383494 do patnácti dnů od data podpisu této smlouvy. Připsáním na uvedený účet přechází
peněžitý vklad do vlastnictví podnikatele.
3. Tichý společník není povinen nijak zvyšovat svůj vklad nad uvedenou výši ani doplňovat
tento vklad zmenšený případnou ztrátou z podnikání.
III.
Podíl tichého společníka na zisku a ztrátě
1. Podíl tichého společníka na zisku a ztrátě podnikatele činí 10% (slovy: deset procent)
z čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu nebo ze ztráty vykázaných
podnikatelem v účetní závěrce.
2. Podnikatel je povinen vyplatit tichému společníkovi podíl na zisku za uplynulý kalendářní
rok do třiceti dnů ode dne schválení účetní závěrky podnikatele, nejpozději však do 30. června
následujícího kalendářního roku.
3. Podíl na zisku bude vyplacen bankovním převodem na účet tichého společníka u Komerční banky
a.s., č.ú.: 1100/78398322 nebo jiným písemně dohodnutým způsobem. Pokud dojde k vyplacení podílu na
zisku v hotovosti, je tichý společník povinen podepsat potvrzení o převzetí odpovídající peněžité
částky.
4. Termín předpokládaného schválení účetní závěrky a první prognózu hospodářského výsledku
oznámí písemně podnikatel tichému společníkovi nejpozději do 14 dnů od skončení účetního období.
Schválení účetní závěrky a celý její obsah oznámí podnikatel písemně tichému společníkovi
nejpozději do 14 dnů ode dne jejího schválení.
5. Vklad tichého společníka se snižuje o podíl na ztrátě podle odst. 1 tohoto článku. Podíl na
ztrátě nemůže za celou dobu trvání tichého společenství přesáhnout výši vkladu tichého společníka.
Pokud je celý vklad vyčerpán na pokrytí ztráty podnikatele, účast tichého společníka na podnikání
zaniká.
IV.
Práva a povinnosti smluvních stran
1. Tichý společník se neúčastní na podnikání jinak než svým vkladem a výkonem práv přiznaných
mu touto smlouvou nebo zákonem. Vkladem tichého společníka nevzniká mezi podnikatelem a tichým
společníkem nová právnická osoba, ani účast tichého společníka na žádné právnické osobě.
2. Účast na podnikání opravňuje tichého společníka zejména k :
a) podílu na zisku podnikatele
b) nahlížení do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání
c) obdržení kopie účetní závěrky
d) vrácení vkladu po ukončení účasti tichého společníka na podnikání umenšeného o podíl na
ztrátě podnikatele
3. Z účasti na podnikání plynou pro tichého společníka zejména tyto povinnosti:
a) převést vklad na podnikatele ve stanovené lhůtě,
b) podílet se na ztrátě z podnikání,
c) zdržet se jakéhokoli chování, které by znemožnilo nebo ohrozilo předmět smlouvy
d) nezpřístupnit třetím osobám bez předchozího souhlasu podnikatele žádné informace týkající
se podnikatelské činnosti podnikatele, bez ohledu na to, zda se o nich dozvěděl v souvislosti
s touto smlouvou nebo jiným způsobem.
4. Podnikatel je povinen si vyžádat předchozí písemný souhlas tichého společníka k:
a) změně své právní formy nebo účasti na přeměnách obchodních společností
b) zastavení nebo omezení podnikatelské činnosti
c) jakékoli účasti na podnikání jiných právních subjektů, zejména pak ve stejném předmětu
podnikání
d) prodeji nebo pronájmu podniku nebo jeho části
e) jakémukoli poskytnutí zajištění závazků třetích osob
f) zcizení nemovitých věcí
g) uzavření dalších smluv o tichém společenství.
5. Pokud si podnikatel nevyžádá souhlas podle odst. 4 tohoto článku, je povinen zaplatit
tichému společníku smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč. Tato smluvní pokuta nevylučuje uplatnění
nároku na náhradu škody, způsobené porušením smluvní povinnosti podle odst. 2 tohoto článku, ani se
nezapočítává na její výši.
6. Při úmrtí tichého společníka přecházejí práva a povinnosti vyplývající z této smlouvy na
dědice.
7. Práva a povinnosti z podnikání vznikají vůči třetím osobám pouze podnikateli s výjimkou
případů uvedených v § 678 odst. 2 obchodního zákoníku.
V.
Doba trvání smlouvy
1. Tato smlouva se uzavírá na dobu určitou do 31.12.2012/neurčitou.
2. Účast tichého společníka na podnikání zaniká:
a) výpovědí, doručenou druhé smluvní straně nejpozději šest měsíců před koncem každého
obchodního roku / uplynutím doby na kterou byla sjednána
b) dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho smluvního vkladu,
c) ukončením podnikání, pro které byl vklad poskytnut
d) prohlášením konkurzu na majetek podnikatele nebo zamítnutím návrhu na prohlášení tohoto
konkurzu pro nedostatek majetku.
e) úspěšným dovoláním se zrušení závazků ze smlouvy soudem z důležitých důvodů podle § 679a
ObchZ.
f) z dalších důvodů stanovených zákonem pro zánik závazkových vztahů (zejména dohoda stran o
zrušení smlouvy a odstoupení při porušení smlouvy nebo zmaření účelu smlouvy)
VI.
Vyrovnání
1. Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vrácením peněžitého vkladu tichého společníka umenšeného o podíl na
ztrátě nebo zvýšeného o dosud nevyplacený podíl na zisku bankovním převodem na účet pro výplatu
podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikání.
VII.
Závěrečná ustanovení
1. Podnikatel prohlašuje, že v době uzavření smlouvy nemá smluvní vztah s jiným tichým
společníkem a ani vůči třetím osobám nemá závazky s dobou splatnosti kratší než 1 rok v součtu
převyšující 100.000,- Kč ani celkové závazky v součtu převyšující 500.000,- Kč.
2. Změny a dodatky této smlouvy vyžadují písemnou formu.
3. Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran.
4. Tato smlouva nabude účinnosti dnem, kdy bude podepsaná smlouva schválena rozhodnutím valné
hromady podnikatele a zápis o tomto rozhodnutí doručen tichému společníku. Tichý společník si
vyhrazuje právo odstoupit od smlouvy až do okamžiku, kdy nabude účinnosti, a to bez udání důvodu.
V Brně dne 1.12.2008
Jaroslav Šilhavý, v.r.
Rudolf Slaný v.r.
jednatel společnosti Argentina s.r.o.
15.2.1 Autorova poznámka ke znění vzoru
Tento vzor je připraven pro konkrétní modelovou situaci, kdy podnikatelem je společnost s ručením
omezeným a fyzická osoba. Smlouva je postavena tak, aby byla relativně vyvážená a sloužila jako
právní rámec investice a oprávnění, která poskytuje tichému společníku nad rámec zákonné úpravy
jsou zde uvedena právě k zajištění ochrany této investice. Veškeré identifikační údaje uvedené
v tomto vzoru jsou smyšlené a slouží čistě k demonstrativním účelům. Údaje vztahující se
k modelovému příkladu a místa která je třeba pro každou smlouvu přizpůsobit jsou odlišeny
kurzívou.
Bližší rozbor jednotlivých ustanovení a také jejich alternativní znění vhodné pro odlišné případy
je možno najít v komentáři, který je umístěn za text smlouvy. Smlouva omezuje i některá ustanovení,
která nemusí být nutně v textu obsažena, ale je zvykem je do smlouvy zahrnovat (např. důvody zániku
účasti na podnikání). Jsem si plně vědom teoretické nadbytečnosti těchto ustanovení (a proto jsou
také v komentáři označena jako přejímající zákonnou úpravu), ale ponechám je v souladu s rozšířenou
praxí tam, kde mají ilustrativní nebo návodný význam.
Jako žádný vzor, ani tento nemůže být připraven na všechny situace, které právní praxe přináší,
nicméně ve snaze jej učinit co nejvíce pružným připojuji na konci tohoto článku seznam
nejčastějších smluvních dispozic doplněný vzory takových ustanovení. Odkazy na tyto klauzule jsou
obsaženy v textu komentáře ve podobě výrazu „viz Dispozice X“.
15.2.2 Komentář k jednotlivým ustanovením vzoru
Úvodní ustanovení
Úvodní část smlouvy obsahuje klasické určení smlouvy a identifikaci smluvních stran prostřednictvím
obvyklých údajů.
Kromě identifikačních znaků jsou po vzoru obchodní praxe uvedeny také obvyklé kontaktní prostředky
– telefon a e-mail. Smlouva je však jinak stavěna podle zásady písemnosti dle českého práva a
telefonát nebo e-mail proto není zpravidla formou způsobilou vyvolat právní účinky, nýbrž jen
komunikačním kanálem.
I. Předmět smlouvy
Odst. 1
Do ustanovení o předmětu smlouvy nebude ve většině případů třeba zasahovat, neboť se jedná o
základní popis obsahu smlouvy.
Odst. 2
Výslovné uvedení účelu smlouvy je možné případně vynechat. Stanovený účel smlouvy může mít právní
význam v souvislosti s ust. § 356 obchodního zákoníku, která stanoví možnost odstoupit při zmaření
účelu smlouvy. Změna majetkových poměrů jedné ze stran nebo změna hospodářské situace se za zmaření
účelu smlouvy podle zákona nepovažuje.
II. Vklad tichého společníka
Odst. 1
Specifikace vkladu – peněžitý vklad je určen výší peněžité částky, nepeněžitý vklad je
vhodné určit popisem předmětu vkladu (individuálně nebo dle druhu a množství) a určením jeho
hodnoty (hodnotu vkladu určí přímo smluvní strany, není nutný posudek znalce apod.)
Odst. 2
Způsob předání vkladu – toto ustanovení nabývá na významu zejména pokud jde o
nepeněžitý vklad, kde je možné určit, zda přechází vlastnické nebo užívací právo ke vkladu.
V ostatních případech má význam spíše organizační a důkazní.
Je možné též uvést, že vklad již byl před podpisem předán.
Odst. 3
Parafráze režimu, který jinak vyplývá ze zákona, není teoreticky nutné uvádět.
III. Podíl tichého společníka
Odst. 1
Určení výše, kterou se tichý společník podílí na zisku a ztrátě tvoří spolu s určením
vkladu ekonomické jádro smlouvy. Výše podílu na zisku a ztrátě musí být dle § 673 odst. 1 ObchZ
stejná. Údaj lze vyjádřit v procentech nebo formou zlomku. Minimální ani maximální výše podílu není
stanovena. Kalkulace podílu z čistého zisku po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu je
obligatorní.
Odst. 2 a 3
Tato ustanovení stanoví pravidla pro výplatu podílu na zisku. Splatnost podílu je
převzata z dispozitivního § 676 ObchZ, je možné sjednat jinou splatnost i jinou četnost vyplácení
podílu, než 1x ročně. Výhoda navázání výplaty podílu na účetní závěrku tkví v tom, že je možné
využít údajů z této závěrky pro výpočet podílu. Pokud by bylo stanoveno jiné období, z nějž se
podíl na zisku počítá, je vhodné využít údaje z účetní závěrky ke kontrole již vyplacených podílů
po skončení kalendářního roku.
K doplnění předchozího odst. 2 je stanoven způsob výplaty podílu a to s ohledem na co
největší transparentnost a doložitelnost transakce.
Alternativní formulace splatnosti viz Dispozice 9.
Odst. 4
Cílem tohoto odstavce je zajistit tichému společníku co nejdříve informace o
skutečnostech rozhodných pro vyhodnocení zhodnocení jeho investice. Tato konstrukce je přizpůsobena
splatnosti podílu na zisku za kalendářní rok a jeho kalkulaci z údajů v účetní závěrce. Pokud je
použita jiná konstrukce výplaty podílu tichého společníka, je vhodné toto ustanovení přizpůsobit.
Odst. 5
Parafráze režimu, který jinak vyplývá ze zákona, není teoreticky nutné uvádět.
IV. Práva a povinnosti smluvních stran
Odst. 1
Toto ustanovení vyjadřuje povahu tichého společenství jako obligačního institutu
investiční povahy, který nezakládá právnickou osobu, ani povinnost tichého společníka se činnosti
podnikatele osobně účastnit. Textaci zpravidla nebude nutné žádným způsobem upravovat.
Odst. 2 a 3
Jde o sumarizaci práv a povinností tichého společníka. Obsahuje jednoduchou klauzuli povinnosti
mlčenlivosti. Rozpracovanější znění viz Dispozice 1.
Do čl. 4 je možné v rámci dalších odstavců vtělit řadu oprávnění a povinností tichého společníka,
mezi nimi například rozsáhlejší kontrolní oprávnění tichého společníka a informační povinnost
podnikatele – Dispozice 2 nebo případná spolurozhodovací oprávnění tichého společníka – Dispozice
3. Konkrétní rozsah práv tichého společníka v praxi bude hodně záviset na vztahu ekonomické
nadřízenosti, resp. podřízenosti smluvních stran a bude odrážet míru hospodářské nezávislosti
podnikatele.
Odst. 4 a 5
Obsahem tohoto odstavce je formulace rozhodnutí podnikatele, která jsou natolik
zásadní, že mohou výrazně ovlivnit postavení tichého společníka. Z tohoto důvodu jej smlouva
zavazuje vyžádat si souhlas tichého společníka. Použití ustanovení tohoto typu lze očekávat zejména
u vztahu se silnou ekonomickou převahou tichého společníka, neboť jde o silný zásah do
„svrchovanosti“ podnikatele. Presentované ustanovení obsahuje se zaměřuje skutečně spíše jen na
zásadní změny na straně podnikatele, další viz Dispozice 3.
Nevyžádání si souhlasu je sankcionováno smluvní pokutou.
Odst. 6 a 7
Parafráze režimu, který jinak vyplývá ze zákona, není teoreticky nutné uvádět.
S ohledem na významnost obsahu však podle mého tvoří integrální součást smlouvy.
V. Doba trvání smlouvy
Odst.1
První odstavec tohoto článku stanoví dobu trvání smlouvy – lze volit mezi dobou
určitou, kterou je také nutné uvést a dobou neurčitou.
Odst. 2
Toto ustanovení vyjmenovává důvody zániku účasti tichého společníka na podnikání,
přičemž z části vyjmenovává důvody uvedené v zákonné úpravě. Výpověď je přípustná pouze u smluv na
dobu neurčitou z důvodu kogentního charakteru ust. § 679 odst. 1. Smlouvy uzavřené na dobu určitou
pak mohou zaniknout také uplynutím doby na kterou byly sjednány. Blíže k možnostem smluvní úpravy
zániku smlouvy viz Dispozice 10.
VI. Vyrovnání
Obchodní zákoník výslovně neurčuje lhůtu pro vrácení vkladu tichého společníka, je proto vhodné ji
sjednat ve lhůtě.
K předejití případných potíží považuji za vhodné uvést také způsob vrácení vkladu. U peněžitého
vkladu připadá v úvahu bankovní převod, případně vrácení v hotovosti (pokud vklad nepřekračuje
limit pro hotové platby). U movitých věcí se zpravidla uvádí jako způsob vrácení věci a to jejím
předáním na stanoveném místě. Přešlo-li vkladem také vlastnické právo k věci, je předáním převedeno
zpět na tichého společníka.
U nemovitých věcí pak vyklizení nemovitosti doprovázené také zpětným převodem vlastnického práva
prohlášení, pokud bylo sjednáno že po dobu trvání smlouvy se nemovitost stává majetkem podnikatele,
toto však je velmi nepraktické a u nemovitostí bývá vkládáno zpravidla jen užívací právo.
U peněžitých vkladů nečiní zkrácení vkladu o výši podílu na ztrátě problém, jde o prosté odečtení
výše podílu od částky vkladu. To ovšem není možné u vkladů nepeněžitých. Pro tyto případy
doporučuji do smlouvy výslovně uvést způsob kompenzace podílu na ztrátě – v úvahu přicházejí dva –
povinnost tichého společníka uhradit podíl na ztrátě v penězích proti vrácení jeho vkladu nebo
prodejem předmětu vkladu postupem stanoveným ve smlouvě a následně krytí podílu na ztrátě z jeho
výnosu – případný přebytek se pak vrací tichému společníkovi. Druhé řešení připadá v úvahu jen,
pokud je předmět vkladu právně způsobilý k prodeji.
VII. Závěrečné ustanovení
Odst. 1.
Tento odstavec se zabývá závazky podnikatele vůči třetím osobám. První část textu uvádí do smlouvy
informaci podnikatele o tom, že nemá jiného společníka. To ovšem podnikateli nebrání, aby s ním
neuzavřel smlouvu později – zde je třeba vidět vazbu na čl. V odst. 4, pís. g), smlouvy, které
k uzavření další smlouvy o tichém společenství vyžaduje písemný souhlas tichého společníka. Na
takovéto případy myslí také výluční klauzule (dispozice 4), kterou lze první část tohoto ustanovení
případně nahradit.
Další část textu se pak věnuje zadlužení podnikatele a snaží se chránit tichého společníka před
mylnými informacemi o solventnosti podnikatele, které mu mohly být poskytnuty a které mohou mít
zásadní vliv na ekonomickou úvahu stojící v pozadí uzavření smlouvy.
Takováto ustanovení bývají někdy sankcionována smluvní pokutou, neboť prokázat vznik škody a její
příčinnou souvislost s porušením této klauzule je takřka nemožné.
Odst. 2.
Smlouva se pohybuje v režimu obchodního práva, uplatní se § 272 odst. 2 ObchZ a je tedy třeba
výslovně uvést, že má být zachován požadavek písemné formy i pro změny smlouvy.
Odst. 3.a 4.
Ustanovení o platnosti a účinnosti smlouvy - tato verze zohledňuje situaci, kdy podnikatelem je
společnost, která podle obchodního zákoníku musí uzavření smlouvy o tichém společenství schválit
rozhodnutím valné hromady (akciová společnost a společnost s ručením omezeným).
Alternativou k odst. 4. může být toto znění pro případ, kdy byl získán předběžný souhlas valné
hromady: Tato smlouva byla schválena rozhodnutím valné hromady podnikatele dne 22..11.2008, které
tvoří přílohu této smlouvy.
Pro případy, kdy smlouvu valná hromada podnikatele neschvaluje je vhodné odst. 3. a 4. nahradit
touto textací: Tato smlouva nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran. Dále následuje již
jen obvyklé udání místa a data a podpisy smluvních stran.
15.3 Nejčastější smluvní dispozice
Strany smlouvy často využívají dispozitivní úpravy a sjednávají si odchylný režim, případně
včleňují do smlouvy klauzule upravující otázky, o nichž zákon mlčí. V praxi můžeme vysledovat, že
se opakovaně objevují ve smlouvách ustanovení s obdobným obsahem, mezi nimi například následující
ustanovení (kurzívou jsou uvedena vzorová znění těchto klauzulí):
1) Povinnost mlčenlivosti - smluvní strany si sjednají vzájemnou povinnost mlčenlivosti o této
smlouvě a informacích, které získali v souvislosti s uzavřením smlouvy o tichém společenství, čímž
překlenují mlčení zákona v této otázce.
„Obě smluvní strany a osoby, které jednají jejich jménem při uzavření této smlouvy se zavazují, že
s výjimkou případů, kdy je jim zákonem stanovena informační povinnost, žádné třetí osobě
neposkytnou ani neumožní svou nečinností získat žádné informace o této smlouvě, ani žádné
informace, které se o druhé smluvní straně a její činnosti dozvěděly v souvislosti s touto
smlouvou. Obě smluvní strany jsou oprávněny sdělovat skutečnosti související s touto smlouvou
osobám zúčastněným na jejich činnosti (tj. zaměstnancům a členům svých orgánů) jen pokud je to
nezbytně zapotřebí k řádnému plnění jejich povinností a jen v nutném rozsahu. Obě smluvní strany
jsou povinny v písemné formě zavázat k mlčenlivosti všechny osoby, kterým informace o smlouvě
sdělí, a to v rozsahu stanoveném v první větě tohoto odstavce.“
2) Další kontrolní oprávnění a informační povinnost podnikatele – zákonný rozsah kontrolních
opatření může být dohodou stran významně rozšířen. Teoreticky přichází v úvahu i zúžení kontrolních
oprávnění, to však není příliš obvyklé ani účelné.
„Podnikatel je povinen tichého společníka bezodkladně informovat o všech mimořádných událostech
týkajících se jeho podnikání a seznámit ho s hrozícími riziky. Za mimořádnou událost se považuje
jakákoli skutečnost přesahující rámec běžného každodenního chodu podniku, která má nebo může mít
nezanedbatelný vliv na činnost podnikatele, např. provozní havárie, těžký nebo smrtelný pracovní
úraz, zastavení nebo podstatné zpomalení provozu, ztráta významného obchodního partnera, stávka
zaměstnanců, ochromení dopravy, zničení, odcizení nebo zabavení většího množství hotových výrobků,
materiálu nebo polotovarů, zadlužení podnikatele, prohlášení konkursu, zahájení řízení o udělení
správní sankce, zahájení trestního řízení s představitelem podnikatele apod.“
„Podnikatel se zavazuje, že tichému společníku umožní kterýkoli pracovní den mezi 08:00 a 16:00
hodin na požádání nebo mimo tento časový úsek do 2 dnů od požádání, vstup do všech prostor, které
při své činnosti využívá a zajistí u svých zaměstnanců a dalších osob veškerou k tomu potřebnou
součinnost.“
„Tichý společník je oprávněn sám nebo v zastoupení provádět přímo na místě kontrolu veškeré
provozní činnosti podnikatele po technické, organizační, administrativní i právní stránce a na jeho
žádost mu do 2 dnů od požádání musí být poskytnuta veškerá vyžádaná technická dokumentace
používaných strojů, dokumentace organizační struktury podnikatele, kontroly kvality, produktivity
výroby, analýzy trhů, podklady pro managerské rozhodování apod., dále pracovní smlouvy zaměstnanců,
účetní dokumentace, obchodní korespondence, všechny smlouvy (v současnosti platné, neplatné i
teprve navrhované) a veškerou další dokumentaci vztahující se k podnikání.“
„Tichý společník je oprávněn přímo kontaktovat zaměstnance podnikatele a další jemu podřízené osoby
a požadovat od nich odpovědi na jakékoli otázky týkající se činnosti podnikatele a jejich pracovní
nebo obdobné činnosti. Podnikatel je povinen zajistit úplnou součinnost těchto osob.“
3) Spolurozhodovací oprávnění - dalším rozšířením oprávnění tichého společníka je stanovení
povinnosti podnikatele vyžádat si k některým rozhodnutím předchozí souhlas. Zpravidla se jedná o
některá zásadní rozhodnutí, která by mohla ohrozit investici tichého společníka, pokud je však
podnikatel na tichém společníku existenčně závislý (např. proto, že vklad tvoří většinu obchodního
majetku), bývá okruh rozhodnutí vyžadujících jeho souhlas stanoven i velmi široce. Takovéto
ustanovení nesmí odporovat kogentním normám upravujícím postavení podnikatele, zejména ustanovením
ObchZ o jednání navenek za obchodní společnosti. Základním omezením, které musí tato ustanovení
respektovat je účinnost pouze mezi stranami (podnikatelem a tichým společníkem) a princip ochrany
třetích osob, které jednaly v dobré víře. Uvádím příklad velmi rozsáhlého omezení podnikatele.
„Podnikatel, resp. jeho příslušný orgán, je povinen předem vyžádat písemný souhlas tichého
společníka ke:
a) změně právní formy podnikání nebo účasti na přeměnách obchodních společností
b) zastavení nebo omezení podnikatelské činnosti
c) změně předmětu podnikání
d) účasti na obchodech mimo rámec předmětu podnikání
e) uzavírání smluv s hodnotou předmětu plnění převyšující 100.000,- Kč u smluv s jednorázovým
plněním nebo převyšující v součtu 500.000,- Kč za kterýkoli kalendářní rok u smluv s opakujícím se
plněním
f) nabytí nebo zcizení nemovitostí
g) poskytnutí či převzetí půjčky nebo úvěru
h) nabytí nebo zcizení jakékoli účasti na podnikání třetích osob, zejména účasti na
právnických osobách jako společník nebo člen družstva, nebo účasti jako tichý společník
i) prodeji nebo pronájmu podniku nebo jeho části
j) přebírání, přistoupení nebo zajištění závazků třetích osob
k) výrazné reorganizaci provozu podnikatele
l) uzavření smlouvy s dalším tichým společníkem.
V případě neudělení souhlasu nesmí podnikatel výše uvedené jednání vykonat. Neudělení souhlasu nemá
vliv na platnost právních úkonů, které učinil podnikatel vůči třetím osobám. Podnikatel je povinen
listiny zachycující písemný souhlas tichého společníka uchovávat po celou dobu své činnosti.“
4) Výluční klauzule – „podnikatel se zaváže, že neuzavře smlouvu o tichém společenství s třetí
osobou. Vhodné je též, aby prohlásil, že takovou smlouvu nemá ke dni podpisu již sjednánu.
„Podnikatel prohlašuje, že v době podpisu této smlouvy nemá uzavřenu smlouvu o tichém společenství
ani inominátní smlouvu s podobným obsahem se žádnou jinou osobou a zavazuje se, že po celou dobu
trvání této smlouvy neuzavře jinou smlouvu o tichém společenství ani inominátní smlouvu s podobným
obsahem a zachová výlučnost vztahů podle této smlouvy.“
5) Požadavek písemné formy i pro změny a zrušení smlouvy se ve smlouvách pravidelně objevuje
s ohledem na to, že právní vztahy ze smlouvy se řídí obchodním právem a použije se tak ustanovení §
272 odst. 2 ObchZ[51] umožňující měnit nebo rušit smlouvu bezformálně, není-li stanoveno jinak.
Taková situace ovšem vyvolává v praxi řadu problémů s dokazováním existence a doručení projevu
vůle[52]. Z důvodu snahy o dosažení vyšší právní jistoty je někdy (ovšem méně často) též požadováno
úřední ověření podpisu.
„Tato smlouva nebo její část může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran uzavřenou v písemné
formě. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny. Nesplnění těchto podmínek je důvodem pro relativní
neplatnost takové dohody.“
6) Smluvní pokuta - porušení výše uvedených povinností, zejména povinnosti vyžádat si
předchozí souhlas tichého společníka nebo nedodržení výlučnosti vztahu bývá sankcionováno smluvními
pokutami, které jsou pro tento účel praktické s ohledem na to, že lze jen velmi obtížně určit výši
škody způsobené tichému společníku porušením povinnosti podnikatele. Je zapotřebí při formulaci
dávat pozor na to, aby stanovením pevné částky smluvní pokuty nedošlo k limitaci náhrady škody nebo
započtení na její výši.
„Pokud si podnikatel ke svému jednání v rozporu se článkem XII této smlouvy nevyžádá předchozí
písemný souhlas tichého společníka, je povinen zaplatit mu jednorázovou smluvní pokutu ve výši
50.000,- Kč. Tato smluvní pokuta nevylučuje uplatnění nároku na náhradu škody, způsobené porušením
smluvní nebo zákonné povinnosti, ani se nezapočítává na její výši. Nárok na zaplacení smluvní
pokuty zaniká, pokud tichý společník jednání, které je v rozporu s čl. XII této smlouvy dodatečně
písemně schválil.“
7) Změny režimu vkladu – typicky půjde o klauzuli, která dispozitivní zákonný režim § 674
odst. 3 ObchZ mění tak, že přejde místo vlastnického práva k předmětu vkladu pouze právo vklad
užívat nebo naopak.
8) Lhůta pro vypořádání po zániku – se zrušením podpůrné zákonné lhůty 30 dní pro vypořádání
po zániku účasti tiché společníka novelizací ObchZ vyvstala potřeba tuto lhůtu upravit přímo ve
smlouvě a takováto ustanovení se stala její pravidelnou součástí.
„Podnikatel je povinen zcela provést majetkové vypořádání s tichým společníkem, zejména mu vrátit
vklad zvětšený o dosud nevyplacený podíl na zisku, resp. umenšený o podíl na úhradě ztráty,
nejpozději do 1 měsíce od zániku tichého společenství, bez ohledu na důvod zániku.“
9) Způsob a lhůta pro výplatu podílu na zisku – takovéto klauzule slouží ke stanovení jasných
pravidel pro výplatu podílu na zisku tak, aby v této ekonomicky podstatné oblasti existovala
jednoznačná dohoda stran a nebylo nutno subsidiárně vycházet z pravidel pro plnění uvedených
v ObchZ. Možné je také sjednat výplatu podílu na zisku prostřednictvím zálohových plateb, jejichž
zúčtování proti skutečnému hospodářskému výsledku podnikatele proběhne až po skončení účetního
období.
„Podnikatel je povinen vyplácet tichému společníku jeho podíl na zisku čtvrtletně, vždy zpětně za
tři uplynulé kalendářní měsíce a to nejpozději do 15. dne následujícího kalendářního měsíce. První
podíl na zisku bude vyplacen nejpozději do 15. ledna 2009. Podíl na zisku bude vyplácen tichému
společníku bankovním převodem na účet č. 12974953/0100 vedený u Komerční banky, a.s.
Podnikatel není v daném čtvrtletí povinen vyplácet podíl na zisku, pokud nedosáhne dosavadní výše
nevyplaceného podílu na zisku zkráceného o případnou úhradu na krytí ztráty alespoň částky 10.000,-
Kč.“
10) Zánik smlouvy – ustanovení upravující zánik smlouvy jsou velmi časté. Vyskytují se nejčastěji
ve znění přebírajícím zákonné vymezení důvodů zániku účasti tichého společníka podle § 679 odst. 1.
Vzhledem k malému praktickému významu (pokud se působením času v důsledku novelizací zákona
nestanou odlišnými od jeho znění) se však jimi nebudeme nadále zabývat.
Dále může jít o ustanovení upravující způsob podání výpovědi a měnící délku výpovědní lhůty
(není-li stanovena jinak, platí ze zákona nejméně 6 měsíců před koncem kalendářního roku). Zákon
vhodně stanoví ve své podpůrné úpravě možnost výpovědi ke konci kalendářního roku, neboť to
zjednodušuje účetní problematiku podnikatele spojenou s ukončením tichého společenství uprostřed
účetního období. Lze tak doporučit sjednání možnosti výpovědi pouze ke konci roku nebo pokud se to
jeví příliš neflexibilní, tak ke konci čtvrtletí. Je třeba mít také vždy na paměti, že u smluv o
tichém společenství sjednaných na dobu určitou zánik výpovědí dohodnout nelze, neboť takové
ustanovení by bylo v rozporu s kogentním ustanovením § 679 odst. 1, písm. b) ObchZ.
Dalším často se objevujícím ustanovením je sjednání práva některé ze smluvních stran odstoupit od
smlouvy.
„Výpověď musí být učiněna v písemné formě a doručena druhé smluvní straně. Výpověď je účinná ke
konci kalendářního roku a doručena musí být nejméně 3 měsíce předem.“
„Pokud podnikatel poruší svou povinnost podle čl. X této smlouvy, je tichý společník oprávněn od
smlouvy písemným oznámením doručeným podnikateli odstoupit. Toto oznámení musí být odesláno
nejpozději do 30ti dnů ode dne, kdy se tichý společník o porušení smlouvy zakládajícím právo
odstoupení dozvěděl.“
11) Klauzule umožňující zachovat tiché společenství v případě vyčerpání vkladu tichého společníka
podílením se na ztrátě podnikatele. ObchZ spojuje s vyčerpáním vkladu tichého společníka zánik jeho
účasti na podnikání (kogentní § 679 odst. 1, písm. c). Většitna odborné veřejnosti se ovšem shoduje
na tom, že pokud je vklad doplněn na kladnou hodnotu, může být takto tiché společenství
prodlouženo.
“Před ukončením účasti dle odst. 2 písm. b) tohoto článku je podnikatel povinen předložit tichému
společnosti písemné zdůvodnění vzniklé ztráty spolu s rozborem podnikatelských záměrů na příští
léta. Tichý společník pak do třiceti dnů po doručení uvedených listin sdělí podnikateli, zda se
dále účastní na podnikání doplněním svého vkladu. Podnikatel má právo návrh na doplnění vkladu
písemně odmítnout nebo kceptovat. Marným uplynutím výše stanovené lhůty účast tichého společníka na
podnikání zaniká.”
12) Ustanovení upravující způsob vrácení vkladu po zániku tichého společenství, zejména pro
případy kdy je třeba vracet nedělitelný vklad umenšený o podíl na ztrátě.
„Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vrácením peněžitého vkladu tichého společníka umenšeného o podíl na
ztrátě nebo zvýšeného o dosud nevyplacený podíl na zisku bankovním převodem na účet pro výplatu
podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikání.“
„Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vyplacením hodnoty nepeněžitého vkladu tichého společníka v penězích
umenšené o podíl na ztrátě nebo zvýšené o dosud nevyplacený podíl na zisku bankovním převodem na
účet pro výplatu podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikání.“
„Po zániku účasti tichého společníka na podnikání je podnikatel povinen provést s tichým
společníkem vyrovnání, a to vrácením nepeněžitého vkladu tichého společníka do třiceti dnů od
zániku účasti na podnikání. Pokud byl vklad tichého společníka umenšen o podíl na ztrátě, je tichý
společník před vrácením nepeněžitého vkladu povinen uhradit podnikateli tento podíl na ztrátě
v penězích, podnikatel může vůči nepeněžitému vkladu uplatnit zadržovací právo, dokud není uhrazen
podíl na ztrátě. Pokud není podíl na ztrátě uhrazen do šedesáti dnů od ukončení účasti tichého
společníka na podnikání, je podnikatel oprávněn provést vyrovnání vyplacením hodnoty nepeněžitého
vkladu tichého společníka v penězích umenšené o podíl na ztrátě bankovním převodem na účet pro
výplatu podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů od zániku účasti na podnikán. Pokud byl vklad
zvýšen o dosud nevyplacený podíl na zisku, je podnikatel povinen vyplatit tento podíl na zisku
tichému společníku bankovním převodem na účet pro výplatu podílu na zisku ve lhůtě do třiceti dnů
od zániku účasti na podnikání.“
citováno z
Rigorózní práce na téma
Smlouva o tichém společenství
(Silent partnership contract)
Zpracoval: Mgr. Jaromír Kožiak
Akademický rok odevzdání: 2009/2010
zdroj
Smlouva o tichém společenství s nepeněžitým vkladem
Smlouva o tichém společenství s nepeněžitým vkladem
Smlouva dle obchodního zákoníku
Smlouva společenská
Smlouva o tichém společenství s nepeněžitým vkladem
NEPENĚŽITÝ VKLAD
Nepeněžitým vkladem do obchodní společnosti mohou být věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Jejich vkládání do základního kapitálu obchodních společností se řídí následujícími pravidly:
1 předmětem vkladového závazku může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu ke svému předmětu podnikání (Předmět podnikání obchodní společnosti a družstva),
Způsoby splácení nepeněžitých vkladů:
1. movité věci: předání věci správci vkladu,
2. nemovité věci: správci vkladu předá zakladatel nemovitost samotnou a dále písemné prohlášení o vložení nemovitosti do základního kapitálu společnosti. Prohlášení musí mít úředně ověřený podpis,
3. ostatní nepeněžité vklady: uzavření písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu. Tato smlouva musí zajistit dohled správce vkladu nad předmětem plnění do vzniku společnosti,
4. pohledávka: písemná smlouva musí vyhovovat ustanovením občanského zákoníku o postoupení pohledávky. Společník, který pohledávku na společnost převedl, ručí za dobytnost této pohledávky až do výše jejího ocenění,
5. know - how: kromě uzavření smlouvy se vyžaduje i předání písemné dokumentace, v níž je zachyceno. O předání sepíší správce vkladu a osoba splácející vklad zápis,
6. podnik: kromě uzavření smlouvy, pro kterou se použije ustanovení o smlouvě o převodu podniku, se vyžaduje i předání podniku nebo jeho části. O předání sepíší správce vkladu a osoba splácející vklad zápis. Pokud je součástí podniku nemovitost, musí být ve smlouvě o vkladu obsaženo i prohlášení vkladatele, že nemovitost jako součást podniku do základního kapitálu obchodní společnosti vkládá.
zdroj Sagit
Rigorózní práce
na téma
Smlouva o tichém společenství
(Silent partnership contract)
Zpracoval: Mgr. Jaromír Kožiak
Akademický rok odevzdání: 2009/2010
...
3. Pojem, účel a historie tichého společenství
3.1 Pojem
Název institutu, který je předmětem těto práce - tiché společenství – svým obsahem vyvolává na
první pohled dva základní dojmy. Jednak představu utajenosti či skrytosti tohoto právního vztahu a
dále slovem společenství domněnku, že jde uskupení osob, případně provázanost s postavením
společníka obchodní společnosti.
Takový závěr by byl ovšem velmi krátkozraký. Na základě smlouvy o tichém společenství právnická
osoba nevzniká[1] a musíme mít pořád na paměti, že jde o zvláštní závazkový vztah, typový kontrakt
podle hlavy II., části třetí ObchZ. Tato smlouva v žádném případě nevede k založení společnosti
nebo jiné právnické osoby mezi podnikatelem a tichým společníkem. Z tohoto důvodu také považuji za
nepříliš výstižný termín „tichá společnost“, který používá zejména některá starší literatura a
který pramení původně z nomenklatury Obecného zákoníku obchodního z roku 1863 (OZO), byť ani tam
nešlo o společnost ve smyslu právnické osoby.
Naopak „tichost“ či skrytost právního vztahu je zákonem do jisté míry skutečně vyžadována a její
narušování může vést ke změně obsahu právního vztahu (vznik ručení tichého společníka za závazky
podnikatele dle § 678 ObchZ pokud je jeho jméno uvedeno v obchodní firmě nebo prohlásí vůči osobě,
s níž podnikatel jedná o uzavření smlouvy, že oba podnikají společně). Skrytostí právního vztahu
lze rozumět též to, že se žádné údaje související s institutem tichého společenství nezapisují do
obchodního rejstříku.
S výjimkou výše uvedeného však utajení právního vztahu vzniklého na základě smlouvy o tichém
společenství není zákonem nijak upraveno a je vhodné ho sjednat a pečlivě konkretizovat ve smlouvě,
pokud chce tichý společník skutečně zůstat skryt a mít právní nástroje, jimiž by toto utajení na
podnikateli byl schopen vynutit.
Český termín „tiché společenství“ bývá překládán do angličtiny jako „silent partnership“, do
němčiny jako „die stille Gesellschaft“ nebo „die stille Beteiligung“, do francouzštiny jako
„societé en participation“ a do ruštiny jako „негласное товарищество” a většina rozvinutých
právních řádů má k tomuto institutu odpovídající ekvivalent ve své vlastní úpravě...
...
4. Základní charakteristika smlouvy o tichém společenství
Tiché společenství je smluvní typ upravený v ObchZ v ustanoveních §§ 673-681 (část třetí, hlava II,
díl XIX). Řadí se mezi tzv. absolutní obchody, resp. typové obchody[6] a tedy jde o smlouvu
obchodně-právního charakteru, která nemá ekvivalentní smluvní typ v občanském právu. Tiché
společenství se z tohoto důvodu podle § 261 odst. 3, písm. d) řídí bez ohledu na povahu smluvních
stran ustanoveními závazkové části obchodního zákoníku. Občanský zákoník se použije jen podpůrně,
pokud obchodní zákoník neobsahuje vlastní úpravu nebo pokud tato nereguluje celou problematiku.
Jádrem smlouvy je závazek tichého společníka poskytnout podnikateli vklad pro jeho podnikání a
podílet se na jeho ztrátě a za to získávat od podnikatele podíl na zisku.
Podstatnými částmi smlouvy zákládající tiché společenství jsou:
1. určení smluvních stran
2. závazek tichého společníka poskytnout podnikateli vklad a tím se podílet na jeho podnikání
3. určení předmětu vkladu a jeho hodnoty
4. závazek tichého společníka podílet se na úhradě ztráty
5. závazek podnikatele vyplácet TS podíl na zisku
6. určení podílu na zisku a ztrátě a to u obou ve stejné výši
Pro tuto smlouvu je také předepsána písemná forma.
Z úpravy tichého společenství jsou kromě § 673, který zakotvuje výše uvedené náležitosti, dále
kogentní (nelze se od nich odchýlit dohodou stran) §§ 678, 679 odst. 1 a 680, které se týkají
ručení tichého společníka, zániku tichého společenství a finančního vypořádání následujícího po
zániku vztahu. Tato ustanovení budou podrobně rozebrána níže.
Výše uvedené podstatné části smlouvy, obsah kogentních ustanovení a skutečnosti vyplývající
z podstaty věci vytváří souhrn charakteristických rysů, které tento smluvní typ profilují proti
ostatním právním institutům.Tyto charakteristické rysy můžeme shrnout do následujícího přehledu:
1. charakter obligačního vztahu - stany vystupují jako dlužník a věřitel
2. povaha typového obchodu
3. obligatorní písemná forma
4. majetková investice tichého společníka poskytnutím vkladu
5. podíl tichého společníka na zisku podnikatele a stejný podíl na ztrátě
6. pružná úprava předmětu a režimu vkladu – jako vklad mohou sloužit věci, práva i jiné
majetkové hodnoty a může jít jak o vklad vlastnického (resp. obdobného práva) tak i o vklad pouze
užívacích práv
7. možnost ztráty vkladu tichého společníka a možnost nulového zhodnocení investic a tomu
odpovídající ochrana podnikatele před zatížením financováním z cizích zdrojů při ztrátovosti
podnikání
8. existence kontrolních oprávnění tichého společníka (dispozitivní pravidlo)
9. existence ručení tichého společníka v taxativně uvedených případech jako ochrana třetích
osob
10. povinnost vrátit vklad (pokud nebyl zkrácen na nulu podílením se na ztrátě podnikatele) po
ukončení smlouvy o tichém společenství
11. Možnost soudního zrušení závazků ze smlouvy (dispozitivní pravidlo)
12. Dispozitivní povaha úpravy, není-li výslovně stanoveno jinak a značná volnost smluvních stran
Platí, že ne všechny z uvedených rysů jsou obsahem kogentních ustanovení, ale všechny se ve
smlouvách pravidelně vyskytují. Jednotlivé charakterictické rysy smlouvy o tichém společenství
budou podrobně rozebrány dále v textu, jejich výčet na tomto místě slouží k utvoření si základní
představy o obsahu tohoto smluvního typu.
5. Subjekty
Stranami této smlouvy jsou tichý společník (vkladatel) a podnikatel (příjemce vkladu). Tichým
společníkem může být fyzická i právnická osoba bez ohledu na to, zda je podnikatelem ve smyslu § 2
odst. 2 ObchZ. Naproti tomu příjemcem vkladu může být pouze podnikatel (ať již fyzická nebo
právnická osoba). Za situace, kdy by příjemcem podnikatel nebyl, nemůže vzniknout smlouva o tichém
společenství. Beckův komentář[7] k tomuto uvádí, že by šlo patrně o nepojmenovanou smlouvu řídící
se režimem občanského zákoníku. Podrobněji se tímto problémem zabýval doc. Marek[8], který k tomu
dodává, že by mohlo jít také o nepojmenovanou smlouvu podle § 269 odst. 2 ObchZ podřazenou režimu
obchodního zákoníku na základě volby stran v souladu s § 262 ObchZ. Dále pro oba uvedené případy
vylučuje analogickou aplikaci ustanovení § 673 a násl. ObchZ na takovou nepojmenovanou smlouvu a to
z důvodu, že § 269 odst. 1 ObchZ výslovně uvádí, že ustanovení o obchodněprávních smluvních typech
se použijí výhradně na smlouvy, které zahrnují veškeré podstatné náležitosti uvedené v jejich
základních ustanoveních.
Diskutabilní je možnost plurality subjektů, tedy otázka, zda v roli podnikatele nebo tichého
společníka může vystupovat více osob zároveň. Bez pochyby platí, že jedna osoba může být tichým
společníkem více podnikatelů a jeden podnikatel může mít více tichých společníků[9]. Za úvahu však
stojí, zda může být více vztahů tichého společenství založeno jednou smlouvou s více subjekty na
jedné straně, nebo zda pro každý vztah je třeba smlouva samostatná. Dle mého názoru je s ohledem na
absenci zákazu takového sjednávání smluv možné jak sjednat jedinou smlouvou tiché společenství
s více subjekty, tak i vtělit do jedné listiny více na sobě vzájemně nezávislých smluv o tichém
společenství (v tom případě se ale podle ust. § 275 odst. 1 považují za právně samostatné smlouvy
obsažené na tomtéž hmotném nosiči dat).
Tento závěr opírám především o zásadu smluvní volnosti a neexistenci ustanovéní zapovídajícího
takový postup. Obdobně jako lze uzavřít jedinou kupní smlouvu s více subjekty, kteří jsou zavázáni
dílčím či solidárním způsobem, lze dle mého obdobně uzavřít teoreticky též smlouvu o tichém
společenství.
Existuje ovšem i odchylný názor zdůrazňující povahu této smlouvy jako tichého, utajeného vztahu
mezi podnikatelem a jeho investorem. Domnívám se, že v obchodním právu ovládaném zásadou
dispozitivnosti lze jen těžko uhájit argumentaci výslovně v zákoně nevyjádřenou povahou smlouvy
protiřečící jasně formulované vůli smluvních stran. Také je třeba zohlednit, že následkem tohoto
výkladu by byla neplatnost výše uvedených smluv a v důsledku toho narušení právní jistoty.
S ohledem na intenzitu zásahu do právních vztahů subjektů by podle mého názoru měly být důvody
neplatnosti vždy vykládány restriktivně. Přesto však v zájmu právní jistoty doporučuji raději
opatrnost a sjednání samostatných smluv. Navíc vzhledem k podstatě smlouvy, zejména její silně
soukromé povaze sjednání tichého společenství s více subjekty jedinou smlouvou není příliš
praktické, což praxe také reflektuje tím, že tiché společenství bývá sjednáváno pro každou dvojici
subjektů samostatnými smlouvami obsaženými každá v samostatné listině.
V rámci vztahů vznikajících v souvislosti se smlouvou o tichém společeství vystupují i další
subjekty, ačkoliv s menší pravidelností. Smlouva o tichém společenství často obsahuje odkazy na
členy orgánů podnikatele, jeho zaměstnance a jiné osoby zúčastněné na jeho činnosti. Podnikatel se
někdy zavazuje, že zajistí, že tento okruh osob bude ve vztahu k tichému společníku určitým
způsobem zavázán (např. povinnost zachovávat mlčenlivost, přímo poskytnout součinnost při výkonu
kontrolních oprávněné apod.) nebo určí některý z těchto subjektů tichému společníku jako kontaktní
osobu. Je tomu tak především z důvodu, že tyto osoby přijdou do styku se smlouvou o tichém
společenství „ipso facto“ při činnosti podnikatele, a ačkoli nejsou smluvní stranou, je třeba
určitým způsobem regulovat jejich chování.
Dalším ve smlouvě pravidelně zmiňovaným právním subjektem jsou soudní a rozhodčí instituce, mnohdy
v rámci prerogačních nebo rozhodčích doložek, které se v rámci smlouvy o tichém společenství
ukazují být stejně praktické jako v jiných oblastech soukromého práva.
Stát, územně samosprávné celky a jiné veřejnoprávní korporace v těchto vztazích vystupují zpravidla
v roli vykonavatele státní správy nebo samosprávy prostřednictvím soustavy svých orgánů a ve
smlouvách samotných nejsou zmiňováni. Možnost jejich účasti jako smluvní strany smlouvy o tichém
společenství by měla být spíše teoretická, neboť tento institut nevyhovuje požadavkům na
transparentnost a bezpečnost konaných veřejnoprávními subjekty – především při výkonu veřejné
správy.
6. Účast tichého společníka na podnikání
Jak již bylo zmíněno výše, tiché společenství je obligační vztah založený smlouvou. Tichý
společník se nestává skutečným společníkem podnikatele, ani nevzniká nová společnost mezi tichým
společníkem a podnikatelem[10].
Vztah mezi tichým společníkem a podnikatelem za trvání smlouvy o tichém společenství se nazývá
účast na podnikání a jeho pojetí je vymezeno úpravou tichého společenství. Účast na podnikání je
nutno vnímat jednak v dynamické rovině jako po určitou dobu trvající proces, ohraničený okamžikem
vzniku a zániku, jednak ve statické rovině, jako souhrn práv a povinností mezi smluvními stranami.
Věnujme se nejprve krátce vzniku účasti na podnikání. Obchodní zákoník sice tuto problematiku
neřeší výslovně, z povahy věci ovšem vyplývá, že účast na podnikání se zakládá uzavřením smlouvy o
tichím společenství. Bylo by možné argumentovat, že uzavřením smlouvy se účast pouze zakládá a
vzniká až okamžikem složení vkladu, neboť tím se teprve tichý společník podílí na podnikání a
vzniká mu právo podílet se na zisku a osobně jsem zastáncem tohoto názoru, jde však spíše otázku
teoretickou.
Praktický dopad může být spatřován zejména v tom, že dokud tichý společník nesloží vklad, nevzniká
účast na podnikání a nemůže se podílet na zisku – k obdobnému závěru můžeme dojít také výkladem §
673 odst. 1. ObchZ.
Naproti tomu zánik účasti na podnikání je v obchodním zákoníku upraven výslovně – v § 679 a bude mu
v této práci věnována samostatná kapitola.
Co do obsahu účasti platí, že tichý společník vystupuje ve většině případů jako obligační věřitel
(při uplatňování nároku na podíl na zisku, při vracení vkladu po zániku právního vztahu) nebo
dlužník (před splacením svého vkladu, při krytí podílu na ztrátě).
Postavení tichého společníka jako věřitele výslovně zákon zmiňuje v § 681 a uvádí, že není oprávněn
žádat vrácení vkladu před zánikem smlouvy. Tato úprava je odchylná od obecného režimu občanského
zákoníku, podle nějž má věřitel obvykle právo žádat plnění před zánikem smlouvy a teprve tímto
splněním právní vztah zanikne). Podle mého názoru zde zákonodárce používá nepřesnou terminologii
(konkrétně pojem zánik smlouvy) a měl by použít například termín zánik účasti na podnikání (tento
termín je použit i v § 679 ObchZ který stanoví důvody zániku. V tomto duchu je také třeba toto
ustanovení vykládat.
Účast tichého společníka na podnikání je sice obdobně jako u společníků obchodních společností
založena na vkladovém principu, povaha vkladu se však výrazně liší. Tato účast totiž nepřináší
tichému společníku práva vztahující se přímo k obchodnímu majetku podnikatele (na rozdíl od účasti
na obchodních společnostech, kde se výše podílu kvantifikuje ve vztahu k základnímu kapitálu, resp.
přeneseně též obchodnímu majetku společnosti – např. při výpočtu vypořádacího podílu). Tichý
společník tedy nemůže mít podíl na majetku podnikatele a ustanovení, které by mu taková práva
svěřovalo by bylo neplatné pro rozpor se zákonem. Důsledkem této skutečnosti je také to, že tichý
společník nemá právo na vypořádací podíl (například v případě zániku podnikatele - právnické osoby
zrušením s likvidací) ale na vrácení vkladu (které naopak v případě společníků obchodních
společností není zásadně přípustné). Toto postavení přináší tichému společníku jak výhody – může
požadovat vrácení vkladu, tak i nevýhody – neúčastní se na majetku podnikatele.
Stručně shrnuto, základními právy tichého společníka jsou právo na podíl na zisku a právo na
vrácení vkladu po zániku účasti na podnikání, povinnostmi pak povinnost poskytnout podnikateli
vklad a podílet se na uhrazení ztráty společnosti. Jak je vidět práva a povinnosti tichého
společníka vzájemně korespondují a tvoří dvojice poskytnutí a vrácení vkladu a dvojice podílu na
zisku a podílu na ztrátě
7. Podíl tichého společníka na zisku a ztrátě
Zabývejme se z práv tichého společníka nejdříve jeho podílem na zisku a ztrátě podnikatele. Tento
podíl musí být ve smlouvě o tichém společenství buď výslovně určen, nebo musí být alespoň určen
jednoznačný způsob jeho stanovení, jinak by smlouva byla neplatná – jedná se o podstatnou část
smlouvy a ObchZ nemá pro určení podílu podpůrnou úpravu (narozdíl např. od určení kupní ceny u
obchodněprávní kupní smlouvy).
Povinnost podílet se na úhradě ztráty musí být stanovena ve stejné výši jako podíl na zisku, což je
upraveno kogentně v § 673 ObchZ a strany se od tohoto ustanovení tedy nemohou odchýlit. Povinnost
úhrady ztráty stíhá tichého společníka nejvýše do hodnoty jeho vkladu a to tak, že se jeho vklad o
podíl na úhradě ztráty zkracuje. To však ObchZ stanoví jen v dispozitivním § 677 a proto lze ve
smlouvě stanovit i jiný rozsah nebo způsob krytí ztráty.
Podíl na zisku a ztrátě musí být určen dostatečně určitě, nejlépe procentní sazbou nebo zlomkem
z celkového čistého zisku podnikatele po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu
společnosti. Způsob výpočtu podílu z čistého zisku po odečtení přídělu do rezervního fondu je
mandatorní, neboť o něm hovoří kogentní § 673 ObchZ – základní ustanovení. Cílem tohoto omezení je
především zabránit obcházení zdanění a umenšování přídělů do rezervního fondu. Pokud podnikatel
rezervní fond není povinen vytvářet nebo do něj nemá stanoven povinný příděl, popřípadě byl tento
povinný příděl již dříve splněn, počítá se podíl na zisku přímo z čistého zisku podnikatele.
Případem neurčitého stanovení podílu na zisku se již zabýval i Nejvyšší soud ČR[11], nicméně ve
svém rozhodnutí dovolání odmítl jako nepřípustné, je tedy třeba vycházet z argumentace uvedené
v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze[12], který se tímtéž případem zabýval jako odvolací soud.
V tomto rozhodnutí je uvedeno, že v případě, kdy je podíl tichého společníka na podnikání určen
jako „50% z aktivit na které budou finanční prostředky použity“ jde o neurčité ustanovení o podílu
na zisku. S ohledem na to, že určení podílu na zisku je podstatnou částí smlouvy o tichém
společenství, byla tato smlouva prohlášena za neplatnou a vklad tichého společníka musel být vrácen
jako bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního úkonu). Obdobně by měly být, je-li smlouva
neplatná od samého počátku, z titulu bezdůvodného obohacení vráceny podíly na zisku (většinou se
tak bude dít započtením této pohledávky proti částce vkladu, kterou je povinen vrátit podnikatel) a
případné úhrady ztráty podnikatele.
Právo na podíl na zisku je dále konkretizováno v § 676 ObchZ. Ten stanoví, že podkladem rozhodným
pro výpočet podílu na zisku je účetní závěrka. Pokud se jedná o auditovanou jednotku, lze dovodit,
že musí být opatřena i v tomto případě vyjádřením auditora.
Druhý odstavec uvedeného ustanovení určuje, že nárok na podíl ze zisku tichému společníku vzniká do
30 dnů od vyhotovení účetní závěrky, případně od schválení účetní závěrky stanoveným postupem,
je-li podnikatelem právniká osoba. Lhůta počíná od data, kdy je účetní závěrka skutečně vyhotovena
nebo schválena, i pokud se tak stane před skončením lhůty, ve které musí být ze zákona vyhotovena
nebo schválena.
Otázkou je, jak postupovat v situaci, kdy by se situace obrátila, a tedy zákonná lhůta pro
vyhotovení nebo schválení účetní závěrky uplynula, aniž by se tak stalo. Z čistě formalistického
náhledu by tím nedošlo k právní skutečnosti, kterou má počít uvedená lhůta. Takový výklad ovšem
podle mého není přípustný, protiřečí principu, že nikdo nemůže mít prospěch z vlastního porušení
právní povinnosti, a též odporuje zásadě poctivého obchodního styku. Lhůta pro vznik nároku na
vyplacení podílu tak dle mého názoru počne běžet marným uplynutím lhůty ve které měla být
vyhotovena nebo schválena účetní závěrka.
§ 676 ObchZ používá termín nárok na podíl na zisku. Tento pojem je třeba vykládat tak, že se jedná
o složku práva, která ztělesňuje jeho vymahatelnost. Existovalo-li tedy právo samotné již před
tímto okamžikem a stává-li se tímto tedy vymahatelné, platí, že je podnikatel povinen již před
tímto okamžikem podíl na zisku tichému společníku vyplatit.
Jiný výklad – například, že podnikatel je povinen vyplatit podíl na zisku ve lhůtě bez zbytečného
odkladu od vzniku nároku není přípustný. Ustanovení o lhůtě pro výplatu podílu ze zisku je navíc
pravidelně součástí smluv o tichém společenství a v těchto případech bývá formulováno obvyklým
způsobem jako povinnost podnikatele vyplatit částku v určené lhůtě.
Významné je také, že jednou vyplacený podíl na zisku již tichý společník není povinen vracet na
pokrytí později vzniklé ztráty. Ustanovení se týká skutečně pouze vracení podílu na zisku na krytí
pozdější ztráty, právo na vrácení vyplaceného podílu z jiných důvodů tím není dotčeno. V praxi
půjde nejčastěji o povinnost vrátit podíl na zisku, který byl vyplacen bez nároku – především
případy bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. ObčZ (např. plnění bez právního důvodu,
z právního důvodu, který odpadl, z neplatného právního úkonu nebo plnění poskytnuté jinou než
oprávněnou osobou.
Sporné může být, jak postupovat v situaci, kdy podíl na zisku ještě nebyl vyplacen (například
z důvodu, že strany sjednaly, že se podíly na zisku budou kumulovat a vyplatí se společně, až
přesáhnou stanovenou hranici). Pokud by nastala tato situace, zákon neposkytuje zcela jednoznačné
vodítko. § 677 ObchZ stanoví, že vklad tichého společníka se zkracuje o jeho podíl na ztrátě a
následně doplňuje o podíl na zisku v dalších letech. Nárok na další podíl na zisku pak vzniká po
doplnění vkladu na původní výši. Z formulace, že se vklad doplňuje o podíl na zisku v „dalších
letech“ vyvozuji, že nevyplacené podíly na zisku z let předchozích nepřirostly a ani nepřirostou
k jistině vkladu, leda by o tom došlo k dohodě.
Jednoznačnější řešení v tomto případě poskytovala předcházející úprava v hospodářském zákoníku,
která stanovila výslovně, že pokud smlouva nestanoví jinak, nevyplacené podíly na zisku
nepřirůstají k vkladu (§ 106x odst. 3 HZ).
Řešení lze hledat také ve smlouvě, která může obsahovat pravidlo podle kterého je možné určit, zda
podíl na zisku má být vyplacen nebo ne. Jednoznačné řešení bude mít také případ, kdy je podnikatel
v prodlení s výplatou podílu na zisku tichému společníku. Důsledky prodlení nelze přičítat k tíži
věřitele a v tomto případě tedy podíl na zisku musí být s jistotou vyplacen.
Shora popsané problémy ovšem v praxi nebudou časté, neboť je obvyklé, že před koncem období, za
které je podíl počítán, je již podíl za předchozí období dávno vyplacen.
Právo na vyplacení podílu na zisku není ze zákona omezeno co do maximální možné částky. Otázkou,
zda je možné maximální výši podílu omezit smluvně, se praxe ani judikatura dosud příliš nezabývaly.
Argumentem pro může být, že to neodporuje kogentním ustanovením obchodního zákoníku, a tedy to lze
na základě principu smluvní volnosti v zásadě připustit. Opačné stanovisko by bylo možné opřít o
striktní výklad výše uvedeného pravidla proporcionality mezi podílem na zisku a úhradou ztráty.
Obráceně lze zase argumentovat, že i úhrada ztráty má jistou hranici ve vyčerpání vkladu.
Současný obchodní zákoník s takovouto možností zjednodušeně řečeno zkrátka nepočítá a při
argumentaci pro a proti se tak pohybujeme v oblasti, na kterou zákonodárce nepomýšlel. Celkově je
třeba doporučit značnou opatrnost ve sjednávání takovéto klauzule. V praxi bude posouzení platnosti
ustanovení o limitaci podílu na zisku záviset na úvaze soudu, prozatím k tomuto problému bohužel
není dostupná žádná relevantní judikatura..
Je otázkou zda nejistota z toho, jak bude takové ustanovení hodnoceno není faktorem, který by při
zachování přiměřené opatrnosti měl odradit od vtělení uvedené klauzule do smlouvy o tichém
společenství. Osobně bych v tomto případě skutečně raději volil inominátní smlouvu, u které o
přípustnosti maximální hranice podílu na zisku nemůže být pochyb a která umožňuje dokonce ještě
pružnější řešení v podobě progresívní nebo degresivní procentuální sazby v závislosti na skutečně
dosaženém ziskul
K výše uvedenému je třeba dále poznamenat, že i pokud bychom stanovení horní hranice podílu na
zisku připustili, nesmí sloužit k obcházení pravidla proporcionality podílu na zisku a ztrátě,
nepřípustné je bezpochyby stanovení takové hranice, která ve svém důsledku podstatně mění skutečnou
výši vyplaceného podílu na zisku i když procentuální sazba pro podíl na zisku i ztrátě je stejná.
Z dřívější právní úpravy hranici pro podíl na zisku (ale i na ztrátě) znal OZO, který v čl. 254
stanovil, že „jestliže o nejvyšší míře, po kterou se tichý společník v zisku a ztrátě účastní, nic
není umluveno, tehdy míra ta určena bude uznáním soudcovým s přibráním, třeba-li, znalců“. Tímto
především výslovně uznal platnost smluvních klauzulí, které by takový limit stanovily a dále také
stanovil podpůrné pravidlo (v podobě určení soudem a případně s vyžádáním znaleckého posudku) pro
jejich určení za situace, že tak smlouva nečiní.
Úprava v OZO je ovšem od té současné značně odlišná, především nepožadovala kvantifikaci podílu na
zisku a ztrátě ve stejné míře, takže podobné ustanovení v ní působí mnohem organičtěji než
v současné úpravě, která je v tomto aspektu kupodivu dosti rigidní. Závěry učiněné na základě
analýzy regulace v OZO tak lze na současný právní vztah aplikovat jen s velkou rezervou.
zdroj
http://is.muni.cz/th/107828/pravf_r/Tiche_spolecenstvi_-_rigorozni_prace_final.txt?lang=en
Tiché společenství - Účtování
Ing. Helena Machová
Smlouva o tichém společenství je upravena
§ 673 až 681 obchodního zákoníku. Jak z dále uvedeného vyplyne, uzavřením smlouvy o tichém společenství nevzniká žádný nový subjekt (společnost), ale jedná se o určitý svazek s určitým způsobem spolupráce mezi dvěma nebo více právnickými či fyzickými osobami. Nesprávně a nepřesně bývá tento právní vztah tedy označován v některých případech jako tichá společnost.
Účastníky tichého společenství jsou podnikatel a jeden nebo více tichých společníků. Tichý společník se na podnikatelské činnosti podílí „pouze“ svým vkladem a navenek zůstává v anonymitě. A právě zmíněná anonymita vkladatele majetku (tichého společníka) je někdy důvodem k uzavření smlouvy o tichém společenství.
www.i-poradce.cz
9. Vklad pohledávky
Vklad společníka do obchodní společnosti i vklad tichého společníka může mít podobu peněžitého nebo nepeněžitého. Peněžitý vklad se splácí penězi, nepeněžitý vklad se splácí jinými penězi ocenitelnými hodnotami. K úhradě nepeněžitého vkladu se používají i pohledávky...
pokračování
Vzor - Smlouva o tichém společenství
Inominátní smlouva nepojmenovaná, netypizovaná smlouva
.
Smlouva dle obchodního zákoníku
Smlouva společenská
Smlouva o tichém společenství s nepeněžitým vkladem
NEPENĚŽITÝ VKLAD
Nepeněžitým vkladem do obchodní společnosti mohou být věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Jejich vkládání do základního kapitálu obchodních společností se řídí následujícími pravidly:
1 předmětem vkladového závazku může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu ke svému předmětu podnikání (Předmět podnikání obchodní společnosti a družstva),
Způsoby splácení nepeněžitých vkladů:
1. movité věci: předání věci správci vkladu,
2. nemovité věci: správci vkladu předá zakladatel nemovitost samotnou a dále písemné prohlášení o vložení nemovitosti do základního kapitálu společnosti. Prohlášení musí mít úředně ověřený podpis,
3. ostatní nepeněžité vklady: uzavření písemné smlouvy o vkladu, kterou jménem společnosti uzavírá správce vkladu. Tato smlouva musí zajistit dohled správce vkladu nad předmětem plnění do vzniku společnosti,
4. pohledávka: písemná smlouva musí vyhovovat ustanovením občanského zákoníku o postoupení pohledávky. Společník, který pohledávku na společnost převedl, ručí za dobytnost této pohledávky až do výše jejího ocenění,
5. know - how: kromě uzavření smlouvy se vyžaduje i předání písemné dokumentace, v níž je zachyceno. O předání sepíší správce vkladu a osoba splácející vklad zápis,
6. podnik: kromě uzavření smlouvy, pro kterou se použije ustanovení o smlouvě o převodu podniku, se vyžaduje i předání podniku nebo jeho části. O předání sepíší správce vkladu a osoba splácející vklad zápis. Pokud je součástí podniku nemovitost, musí být ve smlouvě o vkladu obsaženo i prohlášení vkladatele, že nemovitost jako součást podniku do základního kapitálu obchodní společnosti vkládá.
zdroj Sagit
Rigorózní práce
na téma
Smlouva o tichém společenství
(Silent partnership contract)
Zpracoval: Mgr. Jaromír Kožiak
Akademický rok odevzdání: 2009/2010
...
3. Pojem, účel a historie tichého společenství
3.1 Pojem
Název institutu, který je předmětem těto práce - tiché společenství – svým obsahem vyvolává na
první pohled dva základní dojmy. Jednak představu utajenosti či skrytosti tohoto právního vztahu a
dále slovem společenství domněnku, že jde uskupení osob, případně provázanost s postavením
společníka obchodní společnosti.
Takový závěr by byl ovšem velmi krátkozraký. Na základě smlouvy o tichém společenství právnická
osoba nevzniká[1] a musíme mít pořád na paměti, že jde o zvláštní závazkový vztah, typový kontrakt
podle hlavy II., části třetí ObchZ. Tato smlouva v žádném případě nevede k založení společnosti
nebo jiné právnické osoby mezi podnikatelem a tichým společníkem. Z tohoto důvodu také považuji za
nepříliš výstižný termín „tichá společnost“, který používá zejména některá starší literatura a
který pramení původně z nomenklatury Obecného zákoníku obchodního z roku 1863 (OZO), byť ani tam
nešlo o společnost ve smyslu právnické osoby.
Naopak „tichost“ či skrytost právního vztahu je zákonem do jisté míry skutečně vyžadována a její
narušování může vést ke změně obsahu právního vztahu (vznik ručení tichého společníka za závazky
podnikatele dle § 678 ObchZ pokud je jeho jméno uvedeno v obchodní firmě nebo prohlásí vůči osobě,
s níž podnikatel jedná o uzavření smlouvy, že oba podnikají společně). Skrytostí právního vztahu
lze rozumět též to, že se žádné údaje související s institutem tichého společenství nezapisují do
obchodního rejstříku.
S výjimkou výše uvedeného však utajení právního vztahu vzniklého na základě smlouvy o tichém
společenství není zákonem nijak upraveno a je vhodné ho sjednat a pečlivě konkretizovat ve smlouvě,
pokud chce tichý společník skutečně zůstat skryt a mít právní nástroje, jimiž by toto utajení na
podnikateli byl schopen vynutit.
Český termín „tiché společenství“ bývá překládán do angličtiny jako „silent partnership“, do
němčiny jako „die stille Gesellschaft“ nebo „die stille Beteiligung“, do francouzštiny jako
„societé en participation“ a do ruštiny jako „негласное товарищество” a většina rozvinutých
právních řádů má k tomuto institutu odpovídající ekvivalent ve své vlastní úpravě...
...
4. Základní charakteristika smlouvy o tichém společenství
Tiché společenství je smluvní typ upravený v ObchZ v ustanoveních §§ 673-681 (část třetí, hlava II,
díl XIX). Řadí se mezi tzv. absolutní obchody, resp. typové obchody[6] a tedy jde o smlouvu
obchodně-právního charakteru, která nemá ekvivalentní smluvní typ v občanském právu. Tiché
společenství se z tohoto důvodu podle § 261 odst. 3, písm. d) řídí bez ohledu na povahu smluvních
stran ustanoveními závazkové části obchodního zákoníku. Občanský zákoník se použije jen podpůrně,
pokud obchodní zákoník neobsahuje vlastní úpravu nebo pokud tato nereguluje celou problematiku.
Jádrem smlouvy je závazek tichého společníka poskytnout podnikateli vklad pro jeho podnikání a
podílet se na jeho ztrátě a za to získávat od podnikatele podíl na zisku.
Podstatnými částmi smlouvy zákládající tiché společenství jsou:
1. určení smluvních stran
2. závazek tichého společníka poskytnout podnikateli vklad a tím se podílet na jeho podnikání
3. určení předmětu vkladu a jeho hodnoty
4. závazek tichého společníka podílet se na úhradě ztráty
5. závazek podnikatele vyplácet TS podíl na zisku
6. určení podílu na zisku a ztrátě a to u obou ve stejné výši
Pro tuto smlouvu je také předepsána písemná forma.
Z úpravy tichého společenství jsou kromě § 673, který zakotvuje výše uvedené náležitosti, dále
kogentní (nelze se od nich odchýlit dohodou stran) §§ 678, 679 odst. 1 a 680, které se týkají
ručení tichého společníka, zániku tichého společenství a finančního vypořádání následujícího po
zániku vztahu. Tato ustanovení budou podrobně rozebrána níže.
Výše uvedené podstatné části smlouvy, obsah kogentních ustanovení a skutečnosti vyplývající
z podstaty věci vytváří souhrn charakteristických rysů, které tento smluvní typ profilují proti
ostatním právním institutům.Tyto charakteristické rysy můžeme shrnout do následujícího přehledu:
1. charakter obligačního vztahu - stany vystupují jako dlužník a věřitel
2. povaha typového obchodu
3. obligatorní písemná forma
4. majetková investice tichého společníka poskytnutím vkladu
5. podíl tichého společníka na zisku podnikatele a stejný podíl na ztrátě
6. pružná úprava předmětu a režimu vkladu – jako vklad mohou sloužit věci, práva i jiné
majetkové hodnoty a může jít jak o vklad vlastnického (resp. obdobného práva) tak i o vklad pouze
užívacích práv
7. možnost ztráty vkladu tichého společníka a možnost nulového zhodnocení investic a tomu
odpovídající ochrana podnikatele před zatížením financováním z cizích zdrojů při ztrátovosti
podnikání
8. existence kontrolních oprávnění tichého společníka (dispozitivní pravidlo)
9. existence ručení tichého společníka v taxativně uvedených případech jako ochrana třetích
osob
10. povinnost vrátit vklad (pokud nebyl zkrácen na nulu podílením se na ztrátě podnikatele) po
ukončení smlouvy o tichém společenství
11. Možnost soudního zrušení závazků ze smlouvy (dispozitivní pravidlo)
12. Dispozitivní povaha úpravy, není-li výslovně stanoveno jinak a značná volnost smluvních stran
Platí, že ne všechny z uvedených rysů jsou obsahem kogentních ustanovení, ale všechny se ve
smlouvách pravidelně vyskytují. Jednotlivé charakterictické rysy smlouvy o tichém společenství
budou podrobně rozebrány dále v textu, jejich výčet na tomto místě slouží k utvoření si základní
představy o obsahu tohoto smluvního typu.
5. Subjekty
Stranami této smlouvy jsou tichý společník (vkladatel) a podnikatel (příjemce vkladu). Tichým
společníkem může být fyzická i právnická osoba bez ohledu na to, zda je podnikatelem ve smyslu § 2
odst. 2 ObchZ. Naproti tomu příjemcem vkladu může být pouze podnikatel (ať již fyzická nebo
právnická osoba). Za situace, kdy by příjemcem podnikatel nebyl, nemůže vzniknout smlouva o tichém
společenství. Beckův komentář[7] k tomuto uvádí, že by šlo patrně o nepojmenovanou smlouvu řídící
se režimem občanského zákoníku. Podrobněji se tímto problémem zabýval doc. Marek[8], který k tomu
dodává, že by mohlo jít také o nepojmenovanou smlouvu podle § 269 odst. 2 ObchZ podřazenou režimu
obchodního zákoníku na základě volby stran v souladu s § 262 ObchZ. Dále pro oba uvedené případy
vylučuje analogickou aplikaci ustanovení § 673 a násl. ObchZ na takovou nepojmenovanou smlouvu a to
z důvodu, že § 269 odst. 1 ObchZ výslovně uvádí, že ustanovení o obchodněprávních smluvních typech
se použijí výhradně na smlouvy, které zahrnují veškeré podstatné náležitosti uvedené v jejich
základních ustanoveních.
Diskutabilní je možnost plurality subjektů, tedy otázka, zda v roli podnikatele nebo tichého
společníka může vystupovat více osob zároveň. Bez pochyby platí, že jedna osoba může být tichým
společníkem více podnikatelů a jeden podnikatel může mít více tichých společníků[9]. Za úvahu však
stojí, zda může být více vztahů tichého společenství založeno jednou smlouvou s více subjekty na
jedné straně, nebo zda pro každý vztah je třeba smlouva samostatná. Dle mého názoru je s ohledem na
absenci zákazu takového sjednávání smluv možné jak sjednat jedinou smlouvou tiché společenství
s více subjekty, tak i vtělit do jedné listiny více na sobě vzájemně nezávislých smluv o tichém
společenství (v tom případě se ale podle ust. § 275 odst. 1 považují za právně samostatné smlouvy
obsažené na tomtéž hmotném nosiči dat).
Tento závěr opírám především o zásadu smluvní volnosti a neexistenci ustanovéní zapovídajícího
takový postup. Obdobně jako lze uzavřít jedinou kupní smlouvu s více subjekty, kteří jsou zavázáni
dílčím či solidárním způsobem, lze dle mého obdobně uzavřít teoreticky též smlouvu o tichém
společenství.
Existuje ovšem i odchylný názor zdůrazňující povahu této smlouvy jako tichého, utajeného vztahu
mezi podnikatelem a jeho investorem. Domnívám se, že v obchodním právu ovládaném zásadou
dispozitivnosti lze jen těžko uhájit argumentaci výslovně v zákoně nevyjádřenou povahou smlouvy
protiřečící jasně formulované vůli smluvních stran. Také je třeba zohlednit, že následkem tohoto
výkladu by byla neplatnost výše uvedených smluv a v důsledku toho narušení právní jistoty.
S ohledem na intenzitu zásahu do právních vztahů subjektů by podle mého názoru měly být důvody
neplatnosti vždy vykládány restriktivně. Přesto však v zájmu právní jistoty doporučuji raději
opatrnost a sjednání samostatných smluv. Navíc vzhledem k podstatě smlouvy, zejména její silně
soukromé povaze sjednání tichého společenství s více subjekty jedinou smlouvou není příliš
praktické, což praxe také reflektuje tím, že tiché společenství bývá sjednáváno pro každou dvojici
subjektů samostatnými smlouvami obsaženými každá v samostatné listině.
V rámci vztahů vznikajících v souvislosti se smlouvou o tichém společeství vystupují i další
subjekty, ačkoliv s menší pravidelností. Smlouva o tichém společenství často obsahuje odkazy na
členy orgánů podnikatele, jeho zaměstnance a jiné osoby zúčastněné na jeho činnosti. Podnikatel se
někdy zavazuje, že zajistí, že tento okruh osob bude ve vztahu k tichému společníku určitým
způsobem zavázán (např. povinnost zachovávat mlčenlivost, přímo poskytnout součinnost při výkonu
kontrolních oprávněné apod.) nebo určí některý z těchto subjektů tichému společníku jako kontaktní
osobu. Je tomu tak především z důvodu, že tyto osoby přijdou do styku se smlouvou o tichém
společenství „ipso facto“ při činnosti podnikatele, a ačkoli nejsou smluvní stranou, je třeba
určitým způsobem regulovat jejich chování.
Dalším ve smlouvě pravidelně zmiňovaným právním subjektem jsou soudní a rozhodčí instituce, mnohdy
v rámci prerogačních nebo rozhodčích doložek, které se v rámci smlouvy o tichém společenství
ukazují být stejně praktické jako v jiných oblastech soukromého práva.
Stát, územně samosprávné celky a jiné veřejnoprávní korporace v těchto vztazích vystupují zpravidla
v roli vykonavatele státní správy nebo samosprávy prostřednictvím soustavy svých orgánů a ve
smlouvách samotných nejsou zmiňováni. Možnost jejich účasti jako smluvní strany smlouvy o tichém
společenství by měla být spíše teoretická, neboť tento institut nevyhovuje požadavkům na
transparentnost a bezpečnost konaných veřejnoprávními subjekty – především při výkonu veřejné
správy.
6. Účast tichého společníka na podnikání
Jak již bylo zmíněno výše, tiché společenství je obligační vztah založený smlouvou. Tichý
společník se nestává skutečným společníkem podnikatele, ani nevzniká nová společnost mezi tichým
společníkem a podnikatelem[10].
Vztah mezi tichým společníkem a podnikatelem za trvání smlouvy o tichém společenství se nazývá
účast na podnikání a jeho pojetí je vymezeno úpravou tichého společenství. Účast na podnikání je
nutno vnímat jednak v dynamické rovině jako po určitou dobu trvající proces, ohraničený okamžikem
vzniku a zániku, jednak ve statické rovině, jako souhrn práv a povinností mezi smluvními stranami.
Věnujme se nejprve krátce vzniku účasti na podnikání. Obchodní zákoník sice tuto problematiku
neřeší výslovně, z povahy věci ovšem vyplývá, že účast na podnikání se zakládá uzavřením smlouvy o
tichím společenství. Bylo by možné argumentovat, že uzavřením smlouvy se účast pouze zakládá a
vzniká až okamžikem složení vkladu, neboť tím se teprve tichý společník podílí na podnikání a
vzniká mu právo podílet se na zisku a osobně jsem zastáncem tohoto názoru, jde však spíše otázku
teoretickou.
Praktický dopad může být spatřován zejména v tom, že dokud tichý společník nesloží vklad, nevzniká
účast na podnikání a nemůže se podílet na zisku – k obdobnému závěru můžeme dojít také výkladem §
673 odst. 1. ObchZ.
Naproti tomu zánik účasti na podnikání je v obchodním zákoníku upraven výslovně – v § 679 a bude mu
v této práci věnována samostatná kapitola.
Co do obsahu účasti platí, že tichý společník vystupuje ve většině případů jako obligační věřitel
(při uplatňování nároku na podíl na zisku, při vracení vkladu po zániku právního vztahu) nebo
dlužník (před splacením svého vkladu, při krytí podílu na ztrátě).
Postavení tichého společníka jako věřitele výslovně zákon zmiňuje v § 681 a uvádí, že není oprávněn
žádat vrácení vkladu před zánikem smlouvy. Tato úprava je odchylná od obecného režimu občanského
zákoníku, podle nějž má věřitel obvykle právo žádat plnění před zánikem smlouvy a teprve tímto
splněním právní vztah zanikne). Podle mého názoru zde zákonodárce používá nepřesnou terminologii
(konkrétně pojem zánik smlouvy) a měl by použít například termín zánik účasti na podnikání (tento
termín je použit i v § 679 ObchZ který stanoví důvody zániku. V tomto duchu je také třeba toto
ustanovení vykládat.
Účast tichého společníka na podnikání je sice obdobně jako u společníků obchodních společností
založena na vkladovém principu, povaha vkladu se však výrazně liší. Tato účast totiž nepřináší
tichému společníku práva vztahující se přímo k obchodnímu majetku podnikatele (na rozdíl od účasti
na obchodních společnostech, kde se výše podílu kvantifikuje ve vztahu k základnímu kapitálu, resp.
přeneseně též obchodnímu majetku společnosti – např. při výpočtu vypořádacího podílu). Tichý
společník tedy nemůže mít podíl na majetku podnikatele a ustanovení, které by mu taková práva
svěřovalo by bylo neplatné pro rozpor se zákonem. Důsledkem této skutečnosti je také to, že tichý
společník nemá právo na vypořádací podíl (například v případě zániku podnikatele - právnické osoby
zrušením s likvidací) ale na vrácení vkladu (které naopak v případě společníků obchodních
společností není zásadně přípustné). Toto postavení přináší tichému společníku jak výhody – může
požadovat vrácení vkladu, tak i nevýhody – neúčastní se na majetku podnikatele.
Stručně shrnuto, základními právy tichého společníka jsou právo na podíl na zisku a právo na
vrácení vkladu po zániku účasti na podnikání, povinnostmi pak povinnost poskytnout podnikateli
vklad a podílet se na uhrazení ztráty společnosti. Jak je vidět práva a povinnosti tichého
společníka vzájemně korespondují a tvoří dvojice poskytnutí a vrácení vkladu a dvojice podílu na
zisku a podílu na ztrátě
7. Podíl tichého společníka na zisku a ztrátě
Zabývejme se z práv tichého společníka nejdříve jeho podílem na zisku a ztrátě podnikatele. Tento
podíl musí být ve smlouvě o tichém společenství buď výslovně určen, nebo musí být alespoň určen
jednoznačný způsob jeho stanovení, jinak by smlouva byla neplatná – jedná se o podstatnou část
smlouvy a ObchZ nemá pro určení podílu podpůrnou úpravu (narozdíl např. od určení kupní ceny u
obchodněprávní kupní smlouvy).
Povinnost podílet se na úhradě ztráty musí být stanovena ve stejné výši jako podíl na zisku, což je
upraveno kogentně v § 673 ObchZ a strany se od tohoto ustanovení tedy nemohou odchýlit. Povinnost
úhrady ztráty stíhá tichého společníka nejvýše do hodnoty jeho vkladu a to tak, že se jeho vklad o
podíl na úhradě ztráty zkracuje. To však ObchZ stanoví jen v dispozitivním § 677 a proto lze ve
smlouvě stanovit i jiný rozsah nebo způsob krytí ztráty.
Podíl na zisku a ztrátě musí být určen dostatečně určitě, nejlépe procentní sazbou nebo zlomkem
z celkového čistého zisku podnikatele po odečtení povinného přídělu do rezervního fondu
společnosti. Způsob výpočtu podílu z čistého zisku po odečtení přídělu do rezervního fondu je
mandatorní, neboť o něm hovoří kogentní § 673 ObchZ – základní ustanovení. Cílem tohoto omezení je
především zabránit obcházení zdanění a umenšování přídělů do rezervního fondu. Pokud podnikatel
rezervní fond není povinen vytvářet nebo do něj nemá stanoven povinný příděl, popřípadě byl tento
povinný příděl již dříve splněn, počítá se podíl na zisku přímo z čistého zisku podnikatele.
Případem neurčitého stanovení podílu na zisku se již zabýval i Nejvyšší soud ČR[11], nicméně ve
svém rozhodnutí dovolání odmítl jako nepřípustné, je tedy třeba vycházet z argumentace uvedené
v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze[12], který se tímtéž případem zabýval jako odvolací soud.
V tomto rozhodnutí je uvedeno, že v případě, kdy je podíl tichého společníka na podnikání určen
jako „50% z aktivit na které budou finanční prostředky použity“ jde o neurčité ustanovení o podílu
na zisku. S ohledem na to, že určení podílu na zisku je podstatnou částí smlouvy o tichém
společenství, byla tato smlouva prohlášena za neplatnou a vklad tichého společníka musel být vrácen
jako bezdůvodné obohacení (plnění z neplatného právního úkonu). Obdobně by měly být, je-li smlouva
neplatná od samého počátku, z titulu bezdůvodného obohacení vráceny podíly na zisku (většinou se
tak bude dít započtením této pohledávky proti částce vkladu, kterou je povinen vrátit podnikatel) a
případné úhrady ztráty podnikatele.
Právo na podíl na zisku je dále konkretizováno v § 676 ObchZ. Ten stanoví, že podkladem rozhodným
pro výpočet podílu na zisku je účetní závěrka. Pokud se jedná o auditovanou jednotku, lze dovodit,
že musí být opatřena i v tomto případě vyjádřením auditora.
Druhý odstavec uvedeného ustanovení určuje, že nárok na podíl ze zisku tichému společníku vzniká do
30 dnů od vyhotovení účetní závěrky, případně od schválení účetní závěrky stanoveným postupem,
je-li podnikatelem právniká osoba. Lhůta počíná od data, kdy je účetní závěrka skutečně vyhotovena
nebo schválena, i pokud se tak stane před skončením lhůty, ve které musí být ze zákona vyhotovena
nebo schválena.
Otázkou je, jak postupovat v situaci, kdy by se situace obrátila, a tedy zákonná lhůta pro
vyhotovení nebo schválení účetní závěrky uplynula, aniž by se tak stalo. Z čistě formalistického
náhledu by tím nedošlo k právní skutečnosti, kterou má počít uvedená lhůta. Takový výklad ovšem
podle mého není přípustný, protiřečí principu, že nikdo nemůže mít prospěch z vlastního porušení
právní povinnosti, a též odporuje zásadě poctivého obchodního styku. Lhůta pro vznik nároku na
vyplacení podílu tak dle mého názoru počne běžet marným uplynutím lhůty ve které měla být
vyhotovena nebo schválena účetní závěrka.
§ 676 ObchZ používá termín nárok na podíl na zisku. Tento pojem je třeba vykládat tak, že se jedná
o složku práva, která ztělesňuje jeho vymahatelnost. Existovalo-li tedy právo samotné již před
tímto okamžikem a stává-li se tímto tedy vymahatelné, platí, že je podnikatel povinen již před
tímto okamžikem podíl na zisku tichému společníku vyplatit.
Jiný výklad – například, že podnikatel je povinen vyplatit podíl na zisku ve lhůtě bez zbytečného
odkladu od vzniku nároku není přípustný. Ustanovení o lhůtě pro výplatu podílu ze zisku je navíc
pravidelně součástí smluv o tichém společenství a v těchto případech bývá formulováno obvyklým
způsobem jako povinnost podnikatele vyplatit částku v určené lhůtě.
Významné je také, že jednou vyplacený podíl na zisku již tichý společník není povinen vracet na
pokrytí později vzniklé ztráty. Ustanovení se týká skutečně pouze vracení podílu na zisku na krytí
pozdější ztráty, právo na vrácení vyplaceného podílu z jiných důvodů tím není dotčeno. V praxi
půjde nejčastěji o povinnost vrátit podíl na zisku, který byl vyplacen bez nároku – především
případy bezdůvodného obohacení podle § 451 a násl. ObčZ (např. plnění bez právního důvodu,
z právního důvodu, který odpadl, z neplatného právního úkonu nebo plnění poskytnuté jinou než
oprávněnou osobou.
Sporné může být, jak postupovat v situaci, kdy podíl na zisku ještě nebyl vyplacen (například
z důvodu, že strany sjednaly, že se podíly na zisku budou kumulovat a vyplatí se společně, až
přesáhnou stanovenou hranici). Pokud by nastala tato situace, zákon neposkytuje zcela jednoznačné
vodítko. § 677 ObchZ stanoví, že vklad tichého společníka se zkracuje o jeho podíl na ztrátě a
následně doplňuje o podíl na zisku v dalších letech. Nárok na další podíl na zisku pak vzniká po
doplnění vkladu na původní výši. Z formulace, že se vklad doplňuje o podíl na zisku v „dalších
letech“ vyvozuji, že nevyplacené podíly na zisku z let předchozích nepřirostly a ani nepřirostou
k jistině vkladu, leda by o tom došlo k dohodě.
Jednoznačnější řešení v tomto případě poskytovala předcházející úprava v hospodářském zákoníku,
která stanovila výslovně, že pokud smlouva nestanoví jinak, nevyplacené podíly na zisku
nepřirůstají k vkladu (§ 106x odst. 3 HZ).
Řešení lze hledat také ve smlouvě, která může obsahovat pravidlo podle kterého je možné určit, zda
podíl na zisku má být vyplacen nebo ne. Jednoznačné řešení bude mít také případ, kdy je podnikatel
v prodlení s výplatou podílu na zisku tichému společníku. Důsledky prodlení nelze přičítat k tíži
věřitele a v tomto případě tedy podíl na zisku musí být s jistotou vyplacen.
Shora popsané problémy ovšem v praxi nebudou časté, neboť je obvyklé, že před koncem období, za
které je podíl počítán, je již podíl za předchozí období dávno vyplacen.
Právo na vyplacení podílu na zisku není ze zákona omezeno co do maximální možné částky. Otázkou,
zda je možné maximální výši podílu omezit smluvně, se praxe ani judikatura dosud příliš nezabývaly.
Argumentem pro může být, že to neodporuje kogentním ustanovením obchodního zákoníku, a tedy to lze
na základě principu smluvní volnosti v zásadě připustit. Opačné stanovisko by bylo možné opřít o
striktní výklad výše uvedeného pravidla proporcionality mezi podílem na zisku a úhradou ztráty.
Obráceně lze zase argumentovat, že i úhrada ztráty má jistou hranici ve vyčerpání vkladu.
Současný obchodní zákoník s takovouto možností zjednodušeně řečeno zkrátka nepočítá a při
argumentaci pro a proti se tak pohybujeme v oblasti, na kterou zákonodárce nepomýšlel. Celkově je
třeba doporučit značnou opatrnost ve sjednávání takovéto klauzule. V praxi bude posouzení platnosti
ustanovení o limitaci podílu na zisku záviset na úvaze soudu, prozatím k tomuto problému bohužel
není dostupná žádná relevantní judikatura..
Je otázkou zda nejistota z toho, jak bude takové ustanovení hodnoceno není faktorem, který by při
zachování přiměřené opatrnosti měl odradit od vtělení uvedené klauzule do smlouvy o tichém
společenství. Osobně bych v tomto případě skutečně raději volil inominátní smlouvu, u které o
přípustnosti maximální hranice podílu na zisku nemůže být pochyb a která umožňuje dokonce ještě
pružnější řešení v podobě progresívní nebo degresivní procentuální sazby v závislosti na skutečně
dosaženém ziskul
K výše uvedenému je třeba dále poznamenat, že i pokud bychom stanovení horní hranice podílu na
zisku připustili, nesmí sloužit k obcházení pravidla proporcionality podílu na zisku a ztrátě,
nepřípustné je bezpochyby stanovení takové hranice, která ve svém důsledku podstatně mění skutečnou
výši vyplaceného podílu na zisku i když procentuální sazba pro podíl na zisku i ztrátě je stejná.
Z dřívější právní úpravy hranici pro podíl na zisku (ale i na ztrátě) znal OZO, který v čl. 254
stanovil, že „jestliže o nejvyšší míře, po kterou se tichý společník v zisku a ztrátě účastní, nic
není umluveno, tehdy míra ta určena bude uznáním soudcovým s přibráním, třeba-li, znalců“. Tímto
především výslovně uznal platnost smluvních klauzulí, které by takový limit stanovily a dále také
stanovil podpůrné pravidlo (v podobě určení soudem a případně s vyžádáním znaleckého posudku) pro
jejich určení za situace, že tak smlouva nečiní.
Úprava v OZO je ovšem od té současné značně odlišná, především nepožadovala kvantifikaci podílu na
zisku a ztrátě ve stejné míře, takže podobné ustanovení v ní působí mnohem organičtěji než
v současné úpravě, která je v tomto aspektu kupodivu dosti rigidní. Závěry učiněné na základě
analýzy regulace v OZO tak lze na současný právní vztah aplikovat jen s velkou rezervou.
zdroj
http://is.muni.cz/th/107828/pravf_r/Tiche_spolecenstvi_-_rigorozni_prace_final.txt?lang=en
Tiché společenství - Účtování
Ing. Helena Machová
Smlouva o tichém společenství je upravena
§ 673 až 681 obchodního zákoníku. Jak z dále uvedeného vyplyne, uzavřením smlouvy o tichém společenství nevzniká žádný nový subjekt (společnost), ale jedná se o určitý svazek s určitým způsobem spolupráce mezi dvěma nebo více právnickými či fyzickými osobami. Nesprávně a nepřesně bývá tento právní vztah tedy označován v některých případech jako tichá společnost.
Účastníky tichého společenství jsou podnikatel a jeden nebo více tichých společníků. Tichý společník se na podnikatelské činnosti podílí „pouze“ svým vkladem a navenek zůstává v anonymitě. A právě zmíněná anonymita vkladatele majetku (tichého společníka) je někdy důvodem k uzavření smlouvy o tichém společenství.
www.i-poradce.cz
9. Vklad pohledávky
Vklad společníka do obchodní společnosti i vklad tichého společníka může mít podobu peněžitého nebo nepeněžitého. Peněžitý vklad se splácí penězi, nepeněžitý vklad se splácí jinými penězi ocenitelnými hodnotami. K úhradě nepeněžitého vkladu se používají i pohledávky...
pokračování
Vzor - Smlouva o tichém společenství
Inominátní smlouva nepojmenovaná, netypizovaná smlouva
.
Monday, March 29, 2010
Monday, March 15, 2010
Jak registrovat EORI
Jak registrovat EORI
I N F O R M A C E
o způsobu registrace hospodářských subjektů a přidělování nového identifikátoru těmtosubjektům pro styk s celními správami Evropského společenství
Electronic Customs - Czech
European Customs Information Portal
How to ... export
How to ... import
How to ... transit
Ověřit čísla EORI
I N F O R M A C E
o způsobu registrace hospodářských subjektů a přidělování nového identifikátoru těmtosubjektům pro styk s celními správami Evropského společenství
Electronic Customs - Czech
European Customs Information Portal
How to ... export
How to ... import
How to ... transit
Ověřit čísla EORI
Wednesday, February 10, 2010
Tuesday, February 2, 2010
How to set up a limited company
How to set up a limited company
Limited liability can protect the owner of a company from personal loss or even bankruptcy, which a sole trader could not avoid.
Set up and register a limited company (private or public)
Deadlines for paying Corporation Tax
How to set up a limited company
www.start.biz
Setting up a limited company in 3 simple steps
Taxation web - Forum index ‹ Company Tax
Companies House - Glossary
cloud 9 umbrella - accountancy
K&B Accountancy Group
Tax Calendar
Key tax filing and payment dates
Umbrella Company Services from £9.12* per Week
Limited liability can protect the owner of a company from personal loss or even bankruptcy, which a sole trader could not avoid.
Set up and register a limited company (private or public)
Deadlines for paying Corporation Tax
How to set up a limited company
www.start.biz
Setting up a limited company in 3 simple steps
Taxation web - Forum index ‹ Company Tax
Companies House - Glossary
cloud 9 umbrella - accountancy
K&B Accountancy Group
Tax Calendar
Key tax filing and payment dates
Umbrella Company Services from £9.12* per Week
Friday, January 15, 2010
kalkulačka daňové přiznaní
kalkulačka daňové přiznaní
online přiznání
daňové přiznání - refundace
FORMULÁŘ PRO DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ ZA ROK 2009 I S PŘÍLOHAMI ZDE
online přiznání
daňové přiznání - refundace
FORMULÁŘ PRO DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ ZA ROK 2009 I S PŘÍLOHAMI ZDE
Subscribe to:
Posts (Atom)